Abecední rejstřík: eko…
Hesla 1 - 30 z 44 nalezených
ekocenotický
ekocenotický [-ty-, řec.], celovztažně uspořádaný, s vazbami nejen mezi organismy a neživým prostředím, ale zahrnující…
ekocida
ekocida [řec. + lat.], porušování, ničení životního prostředí za účelem zničení nepřítele, zejm. používání…
ekocyklus
ekocyklus [řec.], souhrn změn životního prostředí, zahrnující sled ekoetap, opakujících se ve víceletých obdobích,…
ekoelement
ekoelement [-ko-e-, řec. + lat.], ekologický prvek - zákl. jed. třídění druhů rostlin nebo živočichů obecně z hlediska…
ekoetapa
ekoetapa [-ko-e, řec. + lat.], sled ekofází během jednoho nebo několika vegetačních období, ovlivňující vystřídání…
ekofáze
ekofáze [řec.], dočasné životní prostředí v průběhu roku, v němž se výrazně uplatňuje některý stanovištní…
ekofyziologie
ekofyziologie [řec.], hraniční obor mezi ekologií a fyziologií; sleduje vlivy vnějších činitelů na funkce organismů,…
ekoklima
ekoklima [řec.], klima hodnocené z hlediska komplexního vztahu k živým organismům; složka životního prostředí.
ekoklimatologie
ekoklimatologie [řec.], odvětví klimatologie studující vzájemné vazby mezi klimatem a ekologickými potřebami živých…
ekologická konstituce
ekologická konstituce, souhrn funkčních vlastností, které určitý druh organismu projevujeve vztahu kpřírodnímu prostředí.Opakemjemorfologickákonstituce,…
ekologická krize
ekologická krize, zánik různých forem života na Zemi v důsledku podstatného zhoršení životních podmínek. E. k.…
ekologická nika
ekologická nika, způsob obživy v daném biotopu, kde organismy mají možnost dobře se rozvíjet. Nikou se rozumí též…
ekologická psychologie
ekologická psychologie, psychol. životního prostředí - psychol. obor vzniklý ve 2.pol. 20.st. v návaznosti na práce…
ekologická řada
ekologická řada a) prostorově navazující soubor ekosystémů nebo rostl. formací, položený ve směru postupně se měnícího…
ekologická sukcese
ekologická sukcese, posloupnost nebo následnost v pravidelném sledu, v podstatě postupující změny ve složení společenstva…
ekologické úrovně
ekologické úrovně, živé systémy stupňovitě uspořádané, mající autoregulační schopnosti, které v nich udržují…
ekologie člověka
ekologie člověka, specifický úsek ekologie, který studuje vztahy člověka k přír. i životnímu prostředí s cílem…
ekologie květní
viz květní biologie
ekologie obecně
ekologie [řec.], nauka o vzájemných vztazích mezi organismy (rostliny, živočichové, mikroorganismy) a jejich prostředím;…
ekologie virů
ekologie virů, nauka zabývající se studiem a určením vztahu virů k živoč. a rostl. druhům a člověku a podmínkami…
ekomorfóza
ekomorfóza [řec.], odchylka ve tvaru orgánů nebo celých organismů, podmíněná vlivem prostředí; není dědičná.…
ekonometrie
ekonometrie [řec.], ekonometrika mat. formulace ekon. vztahů a zákonitostí; pomocí mat. metod vymezuje kvantitativní…
ekonomická efektivnost investic
ekonomická efektivnost investic, dosažení národohosp. účinku z investic. který se vyjadřuje přírůstkem nár. důchodu…
ekonomická oblast
ekonomická oblast a) ekon. sféra - oblast spol. činnosti zaměřená na vytváření a pohyb materiálních statků (na…
ekonomická stimulace
ekonomická stimulace, stimulace vytvářená pomocí vzájemně propojeného systému stimulů založených na využívání…
ekonomická teorie
ekonomická teorie, zobecněný odraz hosp. jevů a procesů, duchovní reprodukce hosp. života; zevšeobecnění hosp. praxe.…
ekonomická úroveň země
ekonomická úroveň země (státu), složitý syntetický pojem charakterizující úroveň nár. hosp., tj. výr. sil i výr.…
ekonomické optimum
ekonomické optimum a) takové řešení ekon. modelu operační analýzy, které je z hlediska jednoho nebo více daných…
ekonomické regulátory
ekonomické regulátory, faktory ovlivňující zaměření i tempo růstu výr., stupeň uspokojování spol. potřeb. charakter…
ekonomický potenciál země
ekonomický potenciál země souhrn použitelných zdrojů, jimiž může země disponovat pro svůj ekon. rozvoj; je dán…
