Abecední rejstřík: fy…
Hesla 1 - 30 z 97 nalezených
FYI
FYI, [efvajaj] též fyi, ang. zkratka for your information [fo: jo: infmmejšn], pro vaši (tvou) informaci.
fykobilin
fykobilin [-ín, řec. + lat.], rostl. barvivo obsažené v chloroplastech ruduch a jednobuněčných řas, rozpustné ve vodě.…
fykobiont
fykobiont [řec.], ozn. asimilační složky (sinice, řasy) v lišejníkové stélce.
fykocyanin
fykocyanin [-nýn, řec.], doplňkový fotosyntetický modrý pigment u sinic a ruduch, složený z bílkoviny (biliproteinu)…
fykoerythrin
fykoerythrin [-trín, řec.], doplňkový fotosyntetický červený pigment u sinic a ruduch, složený z bílkoviny (biliproteinu)…
fylit
fylit [řec.], hornina nízkého stupně přeměny, vzniklá regionální přeměnou jílových břidlic. Má tenkou břidličnatost,…
fylke
fylke [norština], územní správní jed. v Norsku.
fylo-
fylo- [řec.], první část složených slov značící vztah k listům rostlin nebo rostlinám (fylotaxe).
fylódie
fylódie [-dy-, lat.< řec.], phyllodium plochý útvar vzniklý rozšířením řapíku, který pak připomíná anebo…
fylofágní
fylofágní [řec.], listožravý; živočich, jehož potravou jsou listy, hl. stromů a keřů; např. různé mandelinky…
fylogeneze
fylogeneze [řec.], kmenový (hist.) vývoj organismů včetně člověka, tj. konkrétní cesty a proměny vývojových linií,…
fylogénie
fylogénie [-ny-, řec.], nauka o vývoji živoč. nebo rostl. druhů od pův. forem po formy současné. F. hosp. zvířat…
fylogram
fylogram [řec.], diagram ukazující stupeň příbuznosti taxonů organismů a symbolicky i míru a rychlost jejich evoluce.…
fylochinon
fylochinon [řec. + indiánské jaz.], vitamín K1.
fyloid
fyloid [řec.], phylloidum - listu podobný orgán u rostlin bezcévných, např. lupenatých řas, nebo lístek u mechorostů.…
fylokladium
fylokladium [-ády-, lat.< řec.], phyllocladium - listovitě rozšířená boční větévka rostlin, nahrazující…
fylonitizace
fylonitizace [-nyty-, řec. + lat.], pochod vzniku hornin fylitického vzhledu (drcení, mikrobrekciace a stlačení) za podmínek,…
fylopodium
fylopodium [-pódy-, lat.< řec.], phyllopodium - neopadavá báze listu nebo listového řapíku, vytrvávající na…
fylostiktóza
viz tečkovitost
fylotaxie
fylotaxie [řec.], phylotaxis - postavení listů na stonku, např. střídavé, vstřícné a přeslenité.
fýly
fýly [řec.], pův. kmenové a kultovní jed. v ant. Řecku. V dalším vývoji se f. stávaly jed. územními. Athénská…
Fylypovyč
Fylypovyč Pavlo Petrovyč, 20. 8. 1891 až 3. 11. 1937, ukr. sov. básník a lit. vědec. V bás. sbírkách Zemlja…
Fyn
Fyn, [fín] amtskommune v Dánsku na ostrově Fyn a dalších ostrovech; 3 486 km2, 472 200 obyv. (2002) srovnej 453…
fysikus
fysikus [-zi-, řec.], fysik - od středověku do 19.st. pojmenování úředního lékaře, např. městský, krajský, zemský…
Fysiologos
Fysiologos [-zi-, řec. přírodovědec], anonymní řec. pojednání z 2.-4.st. Popisuje pozoruhodné vlastnosti různých…
fysostigmin
fysostigmin [-zostygmín, řec.], eserin indolový alkaloid ze semen liány Physostigma venenosum . Používá se v…
Fyt
Fyt Jan, 15. 3. 1611 - 11. 9. 1661, vlámský malíř; Snydersův žák. Autor loveckých zátiší se zvěřinou, kovovým…
fytál
fytál [řec.], oblast dna vod s dostatkem světelného záření, jež umožňuje život rostlinám; přeneseně společenstva…
fytin
viz inositoly
fyto-
fyto- [řec.], první část složených slov značící vztah k rostlinám (fytogeneze).
