Abecední rejstřík: karb…
Hesla 1 - 30 z 41 nalezených
karb
karb [něm.] 1. zařízení pro hašení vápna; skládá se ze dvou nádrží, obvykle dřevěných, nad sebou umístěných…
karbamáty
karbamáty [fr.< lat.], esteramidy, skupina derivátů kys. uhličité. Používají se jako významné pesticidní látky,…
karbamid
viz močovina
karbanátek
karbanátek [it.] a) krk, část telecího jatečného kusu; zahrnuje krční část až po 6.-7. obratel hrudní, bez žeber.…
karbazol
karbazol [lat.+ řec. +lat.], (C6H4)2NH, dibenzpyrrol, dusíkatá heterocyklická slouč. Tvoří lesklé…
karbeny
karbeny [lat.], velmi reaktivní látky, meziprodukty reakcí v org. chemii, charakterizované dvojvazným uhlíkem s elektronovým…
karbid křemíku
karbid křemíku, 1. SiC, binární slouč. uhlíku s křemíkem. Tvoří bezbarvé krystaly, tvrdostí se blíží…
karbid vápenatý
karbidizace kovových prášků
karbidizace kovových prášků, získávání karbidů působením čistého uhlíku na práškové kovy pro účely práškové…
karbidová lampa
karbidová lampa, přenosné acetylenové svítidlo, v němž se acetylen vyvíjí odkapáváním vody na karbid vápníku.…
karbidy
karbidy [lat.], slouč. uhlíku s prvky o menší elektronegativitě; tvrdé tuhé látky o vysoké t.t. Dělí se na iontové,…
karbinol
karbinol [lat. + arab.], st. ozn. pro methanol.
karbofer
karbofer [lat.], měřič (indikátor) koncentrace důlního plynu na zákl. rozdílné tepelné vodivosti vzduchu a metanu.…
karboidy
karboidy [lat.], vysokokondenzované polyaromatické látky, nerozpustné v org. rozpouštědlech; tvoří se jako uhlíkaté…
karbolineum
karbolineum [lat. + arab.], anthracenový olej zbavený anthracenu, smíšený s jinými dehtovými oleji. Používá se např.…
karbolová kyselina
karbolová kyselina, zastaralý název pro dvou- až tříprocentní vodný roztok fenolu (tzv. karbolka). Používá se k…
karbomycin
karbomycin [-ín, lat. + řec.], antibiotikum produkované bakterií Streptomyces halstedii . Působí zejm. na grampozitivní…
karbon epocha
karbon, geologie, kamenouhelný útvar – starší útvar mladších prvohor v nadloží devonu a v podloží…
karbon strojírenství
karbon, strojírenství, usazenina tuhých zbytků spáleného paliva a mazacího oleje na stěnách pracovního prostoru…
karbon-argonová metoda
karbon-argonová metoda, zvaná též argonkarbonová, kalium-argonová, kalium-karbonová - způsob datování zal. na relat.…
karbonace
karbonace [lat.] a) pochod, jímž se chem., např. kys. sírovou, odstraňují z vlny, popř. vlněných tkanin rostl. nečistoty…
karbonáři
karbonáři [it.], příslušníci tajných rev. organizací na zač. 19.st. v Itálii a ve Francii. Hnutí k. vzniklo v již.…
karbonatit
karbonatit [-ty-], vyvřelá hornina složená převážně z karbonátů, nejasné geneze (z magmatické taveniny nebo z horkých…
karbonatizace
karbonatizace [-ty-], pochod chem. větrání nebo hydrotermální přeměny, zahrnující přeměnu oxidů hlavně vápníku,…
karbonáty
viz uhličitany
karbonitridování
karbonitridování [-ny-], postup sycení povrchu ocelových předmětů současně uhlíkem a dusíkem. Provádí se buď…
karbonizace
karbonizace [-ny-], pyrolytický rozklad org. látek za nepřístupu vzduchu a za vzniku tuhých, kapalných a plynných produktů.…
karbonyl
karbonyl [lat. + řec.], = CO, org. skupina vyskytující se např. ve sloučeninách oxidu uhelnatého a) s halogeny COF2…
karbonylace
karbonylace, tech. význ. reakce, při níž se řetězce nenasycených org. slouč. alkenů nebo alkinů prodlužují působením…
karbonylová skupina
karbonylová skupina, = CO, dvouvazná skupina, např. v aldehydech a ketonech.
