Abecední rejstřík: tyr…

Hesla 1 - 30 z 34 nalezených

  • Tyr bůh

    Tyr, Ziu - severogerm . mytol . bůh nebes, u některých germánských kmenů též bůh války.

  • Tyr odborně

    Tyr, symbol pro aminokys. tyrosin.

  • tyramin

    tyramin [-ín], 4-(2-aminoethyl)fenol, produkt enzymové dekarboxylace tyrosinu; zvyšuje krevní tlak a působí dráždivě…

  • tyran

    tyran [řec.] a) v antickém Řecku a středověkých městských státech sev. a stř. Itálie osoba, která se násilím…

  • tyranie

    tyranie [-ny-, řec.], tyrannis - vláda jedince v ant. Řecku ustavená zpravidla uzurpací moci. V 7. a 6.st. př.n.l. sehrála…

  • Tyrannosaurus

    Tyrannosaurus [řec.], rod vymřelých plazů z nadřádu dinosaurů; obrovitý dvounohý masožravý veleještěr, dlouhý…

  • tyranobijci

    tyranobijci, ve starověkých Athénách Harmodios a Aristogeitón, kteří zavraždili 514 př.n.l. tyrana Hipparcha. Na jejich…

  • tyranovití

    tyranovití, Tyrannidae - čeleď ptáků z řádu pěvců z podřádu křikavců; stromoví ptáci. Známo asi 380…

  • tyratron

    tyratron [řec.], trioda plněná zředěným plynem. Při kladném el. napětí na mřížce se v t. zapálí samostatný…

  • tyreoidea

    viz štítná žláza

  • tyreoiditida

    viz thyreoiditida

  • tyreotoxikóza

    viz thyreotoxikóza

  • tyrfobiont

    tyrfobiont [řec.], organismus žijící trvale na rašeliništi; není schopen žít na jiném biotopu.

  • tyrfofilní

    tyrfofilní [řec.], organismus, kterému se nejlépe daří na rašeliništi; může však žít i na jiných stanovištích.…

  • tyrfoxenní

    tyrfoxenní [řec.], organismus, který se na rašeliništích vyskytuje náhodně; dává přednost jinému životnímu prostředí.…

  • tyrhén

    tyrhén [podle Tyrhénského moře], tyrrhen - období pleistocénu, ve kterém se vytvořila třetí mořská terasová úroveň…

  • Tyrhénské moře

    Tyrhénské moře, it. Mare Tirreno - polouzavřené moře, část Středozemního moře mezi Apeninským poloostrovem, Sicílií,…

  • tyrhénský

    tyrhénský, tyrrhénský - zoogeografický termín pro prvky z oblasti Sardinie a Korsiky; t. oblast je jednou z částí…

  • tyristor

    tyristor [řec.], polovodičový spínací prvek se čtyřvrstvovou strukturou polovodičů PNPN. Je-li na anodě t. kladné…

  • tyristorové řízení

    tyristorové řízení, řízení využívající tyristory, triaky a diody k plynulé bezkontaktní změně napětí a proudů…

  • tyrkys

    tyrkys [něm.], turecký kámen, kalait - světlemodrý až zelenomodrý trojklonný neprůhledný nerost, hydratovaný, zásaditý…

  • Týrlová

    Týrlová Hermína, 11.12. 1900 - 3. 5. 1993, č. režisérka animovaných filmů. Začínala v pol. 20.let, kdy s K.…

  • Tyrodův roztok

    Tyrodův roztok [podle fr. farmakologa M. V. Tyroda, 1878-1930], roztok obsahující anorg. soli a glukózu; používá se…

  • Tyroglyphus

    Tyroglyphus [-fus, řec.], st. ozn. pro rod roztočů; dnes správně Acarus .

  • Tyrolské muzeum Ferdinandeum

    Tyrolské muzeum Ferdinandeum v Innsbrucku, zal. 1823 hrabětem K. Chotkem. Klasicistní budova muzea postavena 1842 -1845,…

  • Tyrolsko

    Tyrolsko, něm. Tirol - spolková země v záp. Rakousku; 12 647 km2, 675 063 obyv. (2001) srov. 594 000 obyv. (1983),…

  • Tyrophagus

    Tyrophagus [-fá-, řec.], st. ozn. pro některé roztoče sýrohuby. Sýrohub -známo množství druhů. Žijí na různých…

  • Tyros

    Tyros, dnešní as-Súr na J Libanonu; od 9.st. př.n.l. význ. foinické obch. středisko a přístav ve vých. Středomoří;…

  • tyrosin

    tyrosin [-zí-, řec.], 2-amino-3-(4-hydroxyfenyl) propanová kys., aminokys., jedna ze zákl. složek bílkovin. V organismu…

  • tyrosinasa

    tyrosinasa [-zináz-, řec.], enzym katalyzující přeměnu tyrosinu na dihydroxyfenylalanin.