Abecední rejstřík: an…

Hesla 121 - 150 z 965 nalezených

  • anankasmus

    viz obsese

  • ananké filozofie

    ananké [řec.], filoz. nutnost, přír. nutnost, osud, též personifikovaná Nutnost. Princip ant. filoz. určující…

  • Ananke měsíc

    Ananke, měsíc planety Jupiter; průměr 19 km. Objeven S. B. Nicholsonem 1951 jako dvanáctý v pořadí.

  • ananym

    ananym [řec.], jméno psané obráceně (např. Kebos místo Sobek).

  • Anapa

    Anapa, lázeňské m. v Rusku v Krasnodarském kr. u Černého moře; 29 900 obyv. (1970). Dětské klimatické a slatinnélázně.…

  • Anaplasma

    Anaplasma [řec.], rod sférických rickettsií z čeledi Anaplasmataceae .Parazitují zejm. v červených krvinkách…

  • Anapsida

    Anapsida [řec.], primitivní plazi vyznačující se anapsidním typem lebky (lebka bez jakýchkoli spánkových jam). Radí…

  • anarchie obecně

    anarchie [řec.], stav bez řádu, bez pořádku; neuspořádanost, zmatek. V.t. anarchismus, anarchista.

  • anarchie výroby

    anarchie výroby [řec.], teoretický pojem komunistické ekonomie dokazující nadřazenost státem řízeného hospodářství…

  • anarchismus

    anarchismus [řec.], ideologie a polit. směr odmítající jakoukoliv státní moc a právní řád a hlásající neomezenou…

  • anarchista

    anarchista, stoupenec anarchismu, tj. polit. a filoz. hnutí považující stát za hlavní příčinu zla ve společnosti.…

  • anarchokomunismus

    anarchokomunismus [řec. + lat.], anarchistický směr v č. děl. hnutí v prvních dvou desetiletích 20.st., vzniklý částečně…

  • anarchosyndikalismus

    anarchosyndikalismus [-dy-, řec.], směr v děl. hnutí, který se zformoval zač. 20. st. na půdě odborových organiizací…

  • anasarka

    anasarka [řec.], lid. vodnatelnost otok kůže a podkoží v oblasti beder, zad, hrudníku, břicha apod. jako projev růz.…

  • Anasazi

    Anasazi [indiánské jaz.], ozn. několika kultur rozvíjejících se od 2.st. př.n.l. do 19.st. na JZ USA (již. Utah, sev.…

  • Anastasios I.

    Anastasios I. [-tázi-], 428 až 430-9. či 10. 7. 518, byz. císař od 491; daňovou reformou posílil státní finance, podporoval…

  • Anastasios II.

    Anastasios II. [-tázi-], †720 nebo 721, vl.jm. Artemios, byz. císař 713-715; pův. písař císaře Filippika. Chtěl…

  • Anastasius

    Anastasius [-tázi-], 10.-l l.st., č. a uh. církevní hodnostář; opat břevnovského kláštera a kláštera v Pannonhalmu,…

  • anastigmat

    anastigmat [-ty-, řec.], objektiv konstruovaný tak, aby vyrovnával astigmatismus a zklenutí pole; zpravidla dvě od sebe…

  • anastomóza

    anastomóza [řec.], anastomosis - a) anat. přirozená spojka mezi dvěma cévami; b) chirurgie umělé…

  • anastrofa

    anastrofa [řec.], stylistický prostředek inverze dvouslovného či dvoučlenného typu (lyry zvuk). Jako poetismus je užívána,…

  • anastylóza

    anastylóza [řec.], metoda obnovy arch. památek, forma restituce objektu do pův. stavu ze zachovaných částí a článků.…

  • Anat

    Anat, ženský protějšek boha Baala v ugaritských mýtech (Kanaán), jejichž jádrem je kult plodnosti. Od 17.st. př.n.l.…

  • anatas

    anatas [řec.], modročerný, černý nebo žlutavě hnědý, démantově nebo kovově lesklý čtverečný nerost, oxid titaničitý;…

  • anatexe

    anatexe [řec.], proces, kdy se hornina v hlubokých částech zemské kůry dostává do podmínek tak vysoké teploty, že…

  • anathema sit

    anathema sit [řec., lat.], budiž proklet; kat. exkomunikační formule (podle listu apoštola Pavla Korinťanům).

  • Anatólie

    Anatólie, turecky Anadolu - ozn. užívané od starověku pro Malou Asii, zvl. pak její sz. část; od 20. let 20.st. (oficiálně…

  • Anatolská plošina

    Anatolská plošina, turecky Anadolu Ajanst - vnitrozemní část Malé Asie v Turecku mezi Taurusem a Pontským pohořím;…

  • anatolské

    anatolské jazyky, též ozn. lúvijsko-chetitské jaz.; zvl. indoevr. větev vymřelých jaz. v Malé Asii: chetitština (klínopisná,…

  • anatomické názvosloví

    viz nomina anatomica