Abecední rejstřík: de…
- DE
- DE-
- DEA
- DEB
- DEC
- DĚČ
- DĚD
- DEE
- DEF
- DEG
- DEH
- DEI
- DÉJ
- DEK
- DEL
- DEM
- DEN
- DEO
- DEP
- DER
- DES
- DEŠ
- DET
- DEU
- DEV
- DEW
- DEX
- DEY
- DEZ
- DĚŽ
Hesla 121 - 150 z 1177 nalezených
Déception
Déception [desepsjon], sopečný ostrov v Již. Shetlandách, s přístavem Port Foster.
decerebrace
decerebrace [lat.], decerebratio - vyřazení CNS z funkce; v klinickém lék. nevratné poškození šedé i bílé…
deci-
deci-, [lat.], fyz. zn. d, předpona vyjadřující 10-1násobek zákl. fyz. jednotky.
decibel
decibel [lat. + podle Bella], zn. dB, desetina belu; bezrozměrná logaritmická jed. k vyjádření poměru dvou hodnot veličiny…
decidua
decidua [lat.], sliznice děložní v době těhotenství. Odtud deciduální - adjektivum…
decil
viz kvantil
decima
decima [lat.] 1. liter. desetiveršová sloka provensálského pův. (rýmy: abbaaccddc nebo ababacdccd); 2.…
decimace
decimace [lat.], pův. v řím. vojsku poprava každého desátého vojáka; přeneseně hromadná poprava, vyhubení, zničení.…
decimovat
decimovat, ničit, hubit, mořit, např. decimovat hladem. Odtud zdecimovat, zdecimovaný a decimovaný.
Decius Gaius
Decius [dé-] Gaius Messius Quíntus Traianus, kolem 200-251, první řím. císař ilyrsko-panonského pův. od 249.…
Decius Publius
Decius Publius Mus, řím. konzul 340 př.n.l.; padl v bitvě proti Latinům. Jeho stejnojmenný syn padl 295 jako konzul…
Decker
Decker [deker] Pierre Jacques François de, 25. 1. 1812 - 4. 1. 1891, belg. kat. politik a publicista; pův. advokát…
decoupage
decoupage, [z franc.], též dekupáž - dekorativní technika, při které jsou na podklad (dřevo, kov, keramika aj.) nalepovány…
decrescendo
decrescendo [-kreše-, it.], hud. postupně zeslabovat (> ). V.t. crescendo.
Decroly
Decroly [-kro-] Ovide . 23. 6. 1871 až 10. 9. 1932, belg. pedagog, psycholog a lékař; představitel naturalisticky…
Decroux
Decroux [-kru] Etienne, *19. 7. 1898, fr. herec a div. pedagog; svou činností přispěl k obnovení pantomimy. Učitel…
Dectra
Dectra [-k-], navigační systém užívaný v let. a nám. dop. k průběžnému stanovování polohy dop. prostředku. V…
decurio
decurio [-kurijó, lat.], v řím. vojsku velitel desetičlenného jízdního oddílu (decurie). V.t. curiales.
Déczi
Déczi [-ci] Laco (Ladislav), *29. 3. 1938, sl. džezový trumpetista; od 1962 působí převážně v Praze, zprvu…
Děčín město
Děčín, okr. m. v Ústeckém kr., na soutoku Ploučnice s Labem; 53 938 obyv. (2001). Muzeum. Zámek. Pův. hradiště uváděno…
Děčín okres
Děčín, okr. v Ústeckém kr.; 909 km2, 137 768 obvv. (1984), 152 obyv./km2, okr. m. Děčín. Měl (1980)…
Děčínská vrchovina
Děčínská vrchovina, geomorfologický celek v ČR a Německu (Elbsandsteingebirge) na SV Krušnohorské hornatiny; nejvyšší…
Děčínské stěny
Děčínské stěny, geomorfologický podcelek v ČR v jz. a stř. části Děčínské vrchoviny; nejvyšší Děčínský…
Děčínský Sněžník
Děčínský Sněžník, h. v ČR na Z Děčínské vrchoviny sev. od Jílového, 723 m n.m. Zalesněná stolová h. z kvádrových…
Dědeček Pavel
Dědeček Pavel, 27. 12. 1885 - 23. 11. 1954, č. dirigent a hud. pedagog; prof. AMU. Působil krátce jako dirigent…
Dedeček Vladimír
Dedeček Vladimír, *26. 5. 1929, sl. architekt; tvorba je zaměřena na problematiku školských a veř. staveb. Autor…
Dedekind
Dedekind [dé-] Richard Julius Wilhelm, 6. 10. 1831 - 12. 2. 1916, něm. matematik; člen fr., it. a něm. AV. Studoval…
dědění
dědění, přechod majetku zemřelé osoby (zůstavitele) na její dědice. Vztahy vznikající v souvislosti s d. upravuje…
dederon
dederon [DDR + on], obch. název syntetického polyamidového vlákna vyráběného v býv. vých. Německu - NDR, něm. DDR.…
dědic
dědic 1. viz dědění;2. v obdobi feud. svobodný vlastník půdy, poddaný přímo panovníkovi.