Abecední rejstřík: v…
Hesla 1411 - 1440 z 3966 nalezených
veslonozí
veslonozí, Pelecaniformes - řád velkých vodních ptáků se silným zobákem. Na nohou mají plovací blány. Jsou…
veslový člun
viz veslice
Vesmír časopis
Vesmír, č. přírodověd. čas., zal. 1871 jako obrázkový čas. pro šíření věd přír. vydávaný A. Fričem; 1872-1907…
vesmír obecně
vesmír, řec. kosmos, lat. univerzum - 1. filoz . veškerý materiální svět, nekonečný v prostoru, čase…
vesmírné vědomí
vesmírné vědomí, termín ozn. ve st. psychol. souhrnnou archetypální zkušenost lidstva spolu s předpoklady (latentními…
Vesna almanach
Vesna, literární almanach vydávaný 1837-39 s příspěvky J. K. Tyla.
Vesna bohyně
Vesna, slovanská mytol . bohyně jara; krásná dívka zosobňující jaro. Přeneseně jaro samotné.
Vesna časopis
Vesna, lidový moravský zábavně poučný časopis vydávaný 1882-97.
Vesna spolek
Vesna, mor. ženský vzdělávací a výr. spolek 1866-1944, zaměřený na péči o vyšší č. odborné dívčí školy.…
vesnovka
vesnovka, Cardaria - rod dvouděložných rostlin z čeledi brukvovitých. V ČR se vyskytuje jediný druh - v. jarní,…
vesnovka obecná
vesnovka obecná, Cardaria draba - vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých. Hojný plevel.
Vesoul
Vesoul [-zul], m. ve Francii v kr. Franche-Comté, administrativní středisko departementu Haute-Saône; 18 000 obyvatel (1982).…
Vespasianus
Vespasianus [-zijá-], Titus Flavius V., 9-79, řím. vojevůdce; od 69 řím. císař. Od 67 stál v čele legií,…
vesperae
vesperae [lat.], nešpory - v kř. liturgii součást tzv. bohoslužby hodin (officia); pův. večerní kněžské modlitby…
vesperalní
vesperalní [lat.], jev vázaný na období večerní; např. počátek aktivity nočních živočichů, vylétání netopýrů…
Vespucci
Vespucci [-či] Amerigo, 18. 3. 1454 Florencie, Itálie - 22. 2. 1512 Seville, Španělsko, it. mořeplavec. Od 1483…
Vest-Agder
Vest-Agder, fylke v již. Norsku u Skagerraku; 7 280 km2, 139 100 obyvatel (1984), adm. středisko Kristiansand.
Vesta bohyně
Vesta, řím . mytol . bohyně domácího krbu, zejm. krbu král., resp. císařského paláce (odtud Vesta publica…
Vesta planetka
Vesta, nejjasnější a jedna ze tří největších planetek, průměr 540 km; může být viditelná i pouhým okem. Obíhá…
vestálky
vestálky [lat.], sbor šesti kněžek ve starověkém Římě, pečujících o provoz Vestina chrámu a udržujících posvátný…
Vestdijk
Vestdijk [festdejk] Simon , 17. 10. 1898 až 23. 3. 1971, niz. spisovatel, hud. kritik a historik. Autor hojně překládaných…
Vestenický
Vestenický Vladimír , 14. 12. 1919 až 20. 2. 1979,sl.malíř. Rané,sociálněcítě népráce(Potulnímuzikanti…
Vesterålen
Vesterålen [-ro-], souostroví v Norském moři při sz. pobřeží Norska ve fylke Nordland a Troms sv. od Lofot; 3 600 km2,…
vestfál
vestfál [podle Vestfálska v Německu], westfal - geol. stř. stratigraf. stupeň srchního karbonu (silesu) evr. dělení;…
Vestfálská brána
Vestfálská brána, něm. Westfälische Pforte, lat. Porta Westphalica - průlom ř. Vezery Vezerskou vrchovinou do Severoněm.…
Vestfálská pánev
viz Ruhrská pánev
Vestfálsko
Vestfálsko, Westfalen - hist. území v Německu. - Pův. součást kmenového vévodství Sasů. 1180 část V. povýšena…
vestfálský mír
vestfálský mír, systém mírových smluv ukončujících třicetiletou válku 1618…
Vestfjord
Vestfjord [-fjúr], Vestfjorden - záliv Norského moře mezi Lofotami a pobřežím Norska; dlouhý 203 km, široký 11-74…
Vestfold
Vestfold [-fol], fylke v jv. Norsku; 2 216 km2, 216 333 obyv. (2001) srov. 189 400 obyv. (1984), adm. středisko Tønsberg.
