Abecední rejstřík: de…

Hesla 151 - 180 z 1177 nalezených

  • dědická nezpůsobilost

    dědická nezpůsobilost, nezpůsobilý dědit je ten, kdo, ač by jinak podle závěti nebo zákona dědil, dopustí se trestného…

  • dědické právo

    dědické právo, souhrn práv. norem upravujících vztahy, jimiž se uskutečňuje přechod majetku zemřelé osoby na její…

  • dědičné choroby

    dědičné choroby, skupinové ozn. pro onemocnění různé etiologie a závažnosti. Vznikají buď novou mutací (genet.…

  • dědičné právo

    viz německé právo

  • dědičné země

    dědičné země, Erbländer - od 17.st. Habsburky užívané ozn. pro jejich državy ve stř. Evropě; dělily se dále na…

  • dědičnost

    dědičnost, hereditas - obecně biol. jev, který zabezpečuje biol. podobnost až shodnost znaků a vlastností rodičů…

  • dědičný pacht

    viz emfyteuse

  • dediferenciace

    dediferenciace [-dy-, lat.], dediferenciatio; 1. biol . proces spojený se ztrátou funkční specializace; přeměna…

  • dedikace

    dedikace [-dy-, lat.], věnování, připsání knihy, um. či věd. díla někomu; zasvěcení, např. chrámu nějakému…

  • Dědina tok

    Dědina, tok ve vých. Cechách; pravostranný přítok Orlice u Třebechovic pod Orebem, dlouhý 51,8 km, povodí 333,22 km2.…

  • Dědina Václav

    Dědina Václav . 6. 12. 1870 - 30. 11. 1956, č. geomorfolog; prof. UK, člen kor. CSAV (1952). Zabýval se fyzickou…

  • Dedinac

    Dedinac [dedy-] Milan . 27. 9. 1902 až 26. 9. 1966, srb. básník a div. kritik. Příslušnost k surrealismu reprezentuje…

  • dědiník

    dědiník, v období feud. svobodný sedlák; svobodník. Osobně svobodný vlastník usedlosti nepodléhající patrimoniální…

  • Dedinka

    Dedinka [ďeďi-], zeměd. obec v Západosl. kr., okr. Nové Zámky; l 061 obyv. (1980).

  • Dedinské divadlo

    Dedinské divadlo, státní zájezdová scéna se sídlem v Bratislavě. zal. 1948; sehrála kult. polit. úlohu v období…

  • dědivost

    dědivost, heritabilita - genet . míra uplatnění činnosti genotypu na fenotypovém utváření určitého znaku,…

  • Dědková

    Dědková Jarmila, *23. 3. 1952, č. prozaička. Autorka povídek a románů pro mládež, zabývajících se zejm.…

  • dedukce

    dedukce [lat.], slov. dedukcia, ang. deduction - typ usuzování a metoda zkoumání, při níž se z premis…

  • dedukcionismus

    dedukcionismus [-nyz- lat.], směr v filozofii vědy reprezentovaný K. R. Popperem; přeceňuje význam deduktivních prostředků…

  • deduktivní mechanismy

    deduktivní mechanismy, teorie počítačů kvalitativně nový rys programovacích jazyků v oblasti umělé inteligence.…

  • deduktivní metoda

    deduktivní metoda [-tý-], způsob výstavby věd. teorie zal. pouze na dedukci. Uplatňuje se zpravidla v těch případech,…

  • deduktivní systematizace

    deduktivní systematizace, souhrnné ozn. pro věd. procedury explanace (vysvětlení) a predikce (předvídání), založené…

  • Dedžima

    Dedžima, Dešima - faktorie nizozemské východoind. spol. v Nagasaki v 17.-19.st. V době izolace (1637 až 1870) jediná…

  • Dee v Anglii

    Dee, ř. ve Velké Británii ve Walesu a sz. Anglii, dlouhá 113 km. Ustí estuárem do Irského moře. Dolní tok je kanalizován…

  • Dee ve Skotsku

    Dee [dý], ř. ve Velké Británii v sv. Skotsku, dlouhá 140 km. Ustí u Aberdeenu do Sev. moře.

  • deemfáze

    deemfáze [lat. + řec.], umělé zeslabení vyšších kmitočtů po modulaci kmitočtově modulovaných signálů. V.t. preemfáze.…

  • deerhound

    deerhound [dýrhaund], skotský jelení pes - hrubosrsté plemeno původně loveckého psa ze Skotska, používané k lovu…

  • deésis

    deésis [-zis, řec.], . um . zobrazení Krista jako soudce posledního soudu s přímluvci (Panna Maria…

  • DEFA

    DEFA, film. studio NDR, s hl. ateliéry v Babelsbergu u Berlína; zal. 1953. Vzniká tu celá hraná produkce kinematografie…

  • defekace

    defekace [lat.], defaecatio - vyprazdňování střevního obsahu konečníkem. Jde o děj reflexní, zčásti ovládaný…