Abecední rejstřík: hi…

Hesla 151 - 180 z 230 nalezených

  • Hippuritidae

    Hippuritidae [-tydé, řec.], specializovaní vymřelí mlži přisedající k podkladu pravou válcovitou nebo věžovitou…

  • hippurová kyselina

    hippurová kyselina, N-benzoylglycin, C6H5CONHCH2COOH; kryst. bezbarvá látka, přítomná v ledvinách…

  • Hiracuoka

    Hiracuoka, přístavní m. v Japonsku na Honšú v zálivu Sagami; 21 4 000 obyv. (1980). Prům. text., kaučuku. keramiky,…

  • Hirakata

    Hirakata, m. v Japonsku na Honšú; 362 600 obyv. (1982). Prům. stroj., textilní. Obytné m. pro Osaku.

  • Hirneola

    Hirneola [lat.], ucho, boltcovitka - rod stopkovýtrusých hub s příčně rozdělenou basidií. Hirneola auricula - judae

  • Hirnheim

    Hirnheim [-hajm] (Hirenheim) Jeroným, 1637 - 1679, opat premonstrátského kláštera v Praze; prof. filoz. a teol.…

  • Hirocu

    Hirocu Rjúró, 8. 6. 1861 - 15. 10. 1928, vl.jm. H. Naoto, jap. spisovatel a dramatik; představitel tzv. tragické…

  • Hirohito

    Hirohito, 29. 4. 1901 - 7. 1. 1989, jap. císař od 1926, regent 1921-26; byl 124. panovníkem dyn., která vládne od zač.…

  • Hirosaki

    Hirosaki, m. v Japonsku na sev. Honšú; 175 000 obyv. (1980). Prům. barev a laků. Rozvinuté ovocnářství. Arch. památky.…

  • Hirošige

    viz Utagawa Hirošige

  • Hirošima

    Hirošima, přístavní m. v Japonsku na již. Honšú; 1,15 mil. obyv. a aglomerace 1,83 mil. obyv. (2005) srov. 891 000 obyv.…

  • Hirsau

    Hirsau [-zau], místní část obce Calw v SRN v Bádensku-Württembersku ve Schwarzwaldu. - 830 zal. v H. benediktýnský…

  • hirsauská škola

    hirsauská škola, směr rom. arch. vycházející z clunyjských reforem, šířený zejm. z kláštera v Hirsau. Hl. znakem…

  • Hirschely

    Hirschely [-še-] Jan Kašpar . křtěn 5. 1. 1695 - 15. 1. 1743, č. malíř; žák J. V. Angermayera, jehož zátiší…

  • Hirschová

    Hirschová [-šo-] Jindřiška, *1. 4. 1922, č. kostýmní výtvarnice; od 1955 členka ND. Autorka množství návrhů…

  • hirsutismus

    hirsutismus [-zutyz-, lat.], mužský typ ochlupení u ženy. Příčinou idiopatického h. bývá zvýšená tvorba androgenů…

  • Hirszfeld

    Hirszfeld [-ršf-] Ludwik, 5. 8. 1884 až 7. 3. 1954, pol. lékař, mikrobiolog, sérolog a imunolog; prof. univ. ve…

  • Hiršl

    Hiršl Karel, 27. 12. 1922 - 2. 5. 1945. č. student; 1943- 44 hl. představitel a ideolog protinacist. odbojové organizace…

  • hirudin

    hirudin [-dýn, lat.], vysokomolek. bílkovina izolovaná z pijavky lékařské, Hirudo medicinalis; má antikoagulační…

  • His

    His, symbol pro histidin.

  • Hispania

    Hispania [-pány-], Hispánie - ve starověku označení Pyrenejského poloostrova. Římané ji získali po bojích s Kartágem…

  • Hispaniola

    Hispaniola [ispanjo-, špan.< lat.], st. ozn. pro Haiti.

  • hispanistika

    hispanistika [-nysty-, lat.], věda o jaz., liter. a kult. Španělska; v širším smyslu i Portugalska a Lat. Ameriky.

  • Hispar

    Hispar, ledovec v Pákistánu v Karakorumu v h. skupině Hispar Mustagh; 326 km2, splaz dlouhý 62 km.

  • Histadrut

    Histadrut, izraelská reformistická odborová organizace pod vlivem sociálně dem. strany Mapai. Vede rozsáhlou podnikatelskou…

  • histamin

    histamin [histamín, řec.], 2-(4-imidazolyl)ethylamin, silná org. zásada. Má význ. úlohu ve fyziol. jako mediátor některých…

  • Histiaios

    Histiaios [-tyajos], †493 př.n.l., tyran v Mílétu pod perskou nadvládou, později poradce krále Dareia l. v Súzách.…

  • histidin

    histidin [-tydýn, řec.], His- 2-amino3-(4-imidazolyl)propanová kyselina. Chemicky je vázána v bílkovinách.

  • histiocyt

    histiocyt [-ty-, řec.], druh tzv. bloudivých vazivových buněk, vyskytujících se v řídkém pojivu. Jsou oválného či…

  • histo-

    histo- [řec.], první část složených cizích slov znamenajicí tkáň, tkáňový (histologie).