Abecední rejstřík: vá…

Hesla 151 - 180 z 716 nalezených

  • vakonoši

    vakonoši, zool. vakonošovití, Psychidae - čeleď hmyzu zahrnuje různé druhy motýlů. Housenky žijí a kuklí…

  • vakonošovití

    vakonošovití [něm.], Psychidae - čeleď motýlů. Samičky jsou bezkřídlé. Housenky žijí a kuklí se ve vakovitých…

  • vakreace

    vakreace [lat.], pasterace smetany za sníženého tlaku. Spojuje pasterační účinek s odstraněním nežádoucích pachů.…

  • Vakulenčuk

    Vakulenčuk Grigorij Nikitič , 1877 až 27. 6. 1905, rus. námořník; účastník rev. hnutí v Cernomořské flotile…

  • vakuola

    vakuola [lat.], prostor v buňce vyplněný buněčnou šťávou, ohraničený proti cytoplazmě membránou, tzv. tonoplastem.…

  • vakuom

    vakuom [lat.], soubor vakuol v buňce.

  • vakuometr

    vakuometr, vakuoměr - tlakoměr k měření tlaků nižších, než je tlak atmosférický. K abs. měření nízkých tlaků…

  • vakuová fyzika

    vakuová fyzika, fyzika nízkých tlaků - obor fyz. studující procesy v uzavřeném prostoru, v němž je nízký tlak (vakuum).…

  • vakuová metalurgie

    vakuová metalurgie, odvětví hut. zabývající se tavením, žíháním, rafinací, sléváním a slinováním kovů ve…

  • vakuová pec

    vakuová pec, prům. pec, v níž tepelné zpracování probíhá ve vakuu. V. p. tavicí jsou indukční nebo obloukové,…

  • vakuová technika

    vakuová technika, obor tech. zabývající se získáním, využitím a měřením vakua. V. t. umožňuje výr. elektronek,…

  • vakuování oceli

    vakuování oceli, postup rafinace surové oceli při sníženém tlaku atmosféry v peci (vakuu). Vakuování se používá…

  • vakuové napařování

    vakuové napařování, mikroelektronika technol. metoda nanášení tenkých vrstev u obvodů v pevné fázi a obvodů…

  • vakuovy sluneční kolektor

    vakuovy sluneční kolektor, trubicový kolektor slunečního záření, z jehož vnitřního prostoru je vyčerpán vzduch,…

  • vakuový varostroj

    viz zrnič

  • vakuum

    vakuum [vá-, lat.], ideálně prázdný prostor - reálný prostor, v němž je tlak nižší než atmosférický. Rozlišuje…

  • val archeologický

    val [něm.< lat.], archeol. obecný název pro zaniklé nadzemní části opevnění. Jednoduché násypy (včetně…

  • Val symbol

    Val, symbol pro amtnokys. valin.

  • val zkratka

    val [lat.], zkratka pro mol chem. ekvivalentů.

  • Val-d'Oise

    Val-d'Oise [-doáz], dpt. ve Francii v kr. Ile-de-France; 1 246 km2, 1,08 mil. obyv. (2002) srovnej 920 600 obyv. (1982),…

  • Val-de-Marne

    Val-de-Marne [-rn], dpt. ve Francii v kr. Ile-de-France; 245 km2, 1,19 mil. obyv. (1982), adm. středisko Čréteil.

  • Vala Jiří

    Vala Jiří, 27. 11. 1926 Poprad (Slovensko) - 15. 11. 2003 Praha, český herec; 1951-66 člen Divadla čs. armády,…

  • Valadonová

    Valadonová Marie - Clémentine . zvaná Suzanne, 23. 9. 1867 - 19. 4. 1938, fr. malířka a grafička; matka…

  • Valach Gustáv

    Valach Gustáv, 16. 3. 1921 Hotianské Nemce, okr. Zvolen - 26. 4. 2002 Bratislava, sl. herec; od 1946 (s přestávkou…

  • valach kůň

    valach, vykastrovaný samec (hřebec) koně domácího. Hřebci se kastrují obvykle ve věku 3-4 let, protože v tomto věku…

  • Valais

    Valais [-le], něm. Wallis - kanton v již. Švýcarsku; 5 226 km2, 278 200 obyv. (2001 úřední odhad) srov. 226 700…

  • Valaliky

    Valaliky, zeměd. obec v Košickém kr., okr. Košice-okolie (do 2001 Východosl. kr., okr. Košice-vidiek), na J Košické…

  • valangin

    valangin [podle zámku Valangin u Neuchâtelu ve Švýcarsku], geol. stratigraf. stupeň spodní křídy (neokomu);…

  • Valaoritis

    Valaoritis [-ty-] Aristotelis, 2. 8. 1824 až 24. 7. 1879, řec. básník. V duchu hrdinských lid. eposů oslavoval…

  • Valaská Belá

    Valaská Belá, obec v Trenčianskom kr. (do 2001 Stredosl. kr.), okr. Prievidza, ve Strážovských vrších; 2 317 obyv.…