Abecední rejstřík: en…

Hesla 181 - 210 z 255 nalezených

  • enoly

    enoly [řec.], RCH = CR(OH), org. sloučeniny vyznačující se hydroxylovou skupinou vázanou na uhlík dvojné vazby. Jsou…

  • Enon

    Enon, podle bible místo na řece Jordánu poblíž Betsanu, kam nesahala moc jeruzalémské synagogy a kde Jan Křtitel prováděl…

  • enormní

    enormní [fr.], příd. jm. nadměřný, nesmírný, ohromný, neobyčejný, nadměrně veliký. Odtud příd. jm. enormně…

  • enosis

    enosis [-zis, novořec. sjednocení], hnutí za připojení všech území obývaných Reky k Řecku. Vzniklo po vytvoření…

  • Enriques

    Enriques [enkríkves] Federigo . 5. 1. 1871 - 14. 6. 1946; it. matematik, historik a metodolog vědy; prof. univ. v…

  • ens

    ens [lat.], jsoucno, bytí, podstata, věc; filoz. ens a se ve scholastice jsoucno, které je takové dík sobě samému…

  • Enschede

    Enschede [enschedé], m. ve vých. Nizozemsku v Overijssel; 144 600 obyv. (1982). Prům. text., chem. vláken, oděvní, text.…

  • ensi

    ensi [sumerský jaz.], titul místních vládců (nejčastěji města a jeho okolí) v starověkém Sumeru.

  • Ensor

    Ensor James, 13. 4. 1860-19. 11. 1949, belg.malíř agrafik osobitého symbolického expresionismu; motivy masek, uličních…

  • enstatit

    enstatit [-ty-, řec.], zelený až tmavošedý, žlutavý, skelně lesklý kosočtverečný nerost ze skupiny pyroxenů. Vyskytuje…

  • Enšpígl

    Enšpígl, něm. Eulenspiegel Till - legendární hrdina něm. sbírky šprýmů (1515, č. kolem 1550). E. jako chytrý venkovský…

  • entails

    entails [-tejls, angl.], také entailed property - v angl. feud. právu rodový, svěřenský statek, který nesměl být zcizen…

  • entalpie

    entalpie [řec.], enthalpie, tepelný obsah - fyz. zn H .I ; H = U + pV, U vnitřní energie,…

  • Entamoeba

    Entamoeba [-mé-, lat.< řec.], rod prvoků z řádu měňavek, Amoebina. Žijí výlučně cizopasně v lidském a…

  • entasis

    entasis [-zis, řec.], entaze - mírné vypnutí dříků sloupů ant. arch. s maximem ve třetině výšky, opticky vyjadřující…

  • Entebbe

    Entebbe, někdy též nepřesně Entebe - m. v Ugandě na sev. břehu Viktoriina jezera; 57 518 obyv. (2002) srov. 21 000 obyv.…

  • entelechie

    entelechie [řec.], filoz. termín používaný Aristotelem, označující vnitřní účel, tíhnutí vlastní všem…

  • Entemena

    Entemena, sumerský král v Lagaši okolo 2450 př.n.l.; první známý sociální reformátor (moratorium na dluhy a daně).…

  • entente cordiale

    entente cordiale [antant kordjal, fr.], smlouva mezi Francií a Velkou Británií o rozdělení vlivu ve sporných oblastech…

  • enter-

    enter- [řec.], entero-, první část složených cizích slov znamenající střevo, střevní, vnitřnosti (enterotoxikóza).…

  • enteritida

    enteritida [-tý-, řec.], enteritis - akutní katarální onemocnění sliznice tenkého střeva vyvolané zejm. infekčním…

  • entero-

    viz enter-

  • Enterobacter

    Enterobacter [-bak-, řec.], rod gramnegativních, fakultativně anaerobních tyčinkovitých bakterií z čeledi Enterobacteriaceae

  • Enterobacteriaceae

    Enterobacteriaceae [-bak-ceé, řec.], Enterobacteraceae - čeleď gramnegativních, fakultativně anaerobních tyčinkovitých…

  • enterobióza

    enterobióza [řec.], oxyurióza - roupovitost, onemocnění zvl. dětí působené cizopasným červem roupem dětským, Enterobius…

  • Enterobius

    Enterobius [řec.], Oxyuris - roup, rod hlístů z řádu Oxyuridea. Enterobius vermicularis. roup dětský,…

  • Enterococcus

    Enterococcus [-kokus, řec.], enterokok - st., dnes již neužívané ozn. pro Streptococcus faecalis. V.t. Streptococcus.…

  • enterokolitida

    enterokolitida [-tý-, řec.], enterocolitis akutní katarální onemocnění sliznice tenkého a tlustého střeva…

  • enterolit

    enterolit [řec.], zkamenělý obsah střeva vymřelého zvířete.

  • enterotoxikóza

    enterotoxikóza [řec.], enterotoxicosis onemocnění trávicího ústrojí vyvolané toxiny některých mikrobů. Klinicky…