Abecední rejstřík: in…

Hesla 181 - 210 z 733 nalezených

  • indonéské divadlo

    indonéské divadlo, nejrozšířenější div. formou v Indonésii (s těžištěm na Jávě a Bali) je stínové divadlo…

  • indonéské jazyky

    indonéské jazyky, větev austronéských jazyků v Indonésii, Indočíně, na Malajském poloostrově, Madagaskaru, Filipínách…

  • indonéské výtvarné umění

    indonéské výtvarné umění, památky prehist. um. jsou zachovány na Záp. Irianu a Sulawesi (otisky dlaní a chodidel),…

  • indoperská kultura

    indoperská kultura, v ind. malířství a stav. ozn. synkretické kult., která je výsledkem vzájemného působení ind.…

  • indosament

    indosament [it.], rubopis, žiro - způsob převodu cenných papírů, zejm. směnek, šeků, konosamentů, kterým věřitel…

  • Indové

    Indové, souhrnné ozn. obyv. lndie (asi 7l0 mil. osob), tvořeného mnoha jaz. a kult. odlišnými národy a národnostmi.…

  • indoxyl

    indoxyl [řec.], 3-hydroxyindol, heterocyklická slouč. Vyskytuje se ve formě glukosidu v některých rostlinách. Je meziproduktem…

  • Indra

    Indra [sanskrt], jedno z hl. indoíránských božstev; bůh větru, bouře a války. Zobrazován se čtyřma rukama a očima…

  • Indravarman II.

    Indravarman II., 853-893, zakladatel VI. dyn. království Campa; zal. nové hl.m. Indrapura (v provincii Quang-nam) a obnovil…

  • Indravarman III.

    Indravarman III., asi 918-959, vládce král. Čampa; obratnou politikou udržel I. nezávislost král. i stabilitu sev. provincií…

  • Indre kraj

    Indre, dpt. ve stř. Francii v kr. Centre; 6 790 km2, 243 200 obyv. (1982), adm. středisko Châteauroux.

  • Indre řeka

    Indre [endr], ř. ve stř. Francii; levostranný přítok Loiry, dlouhý 265 km. Pramení ve Francouzském středohoří, ústí…

  • Indre-et-Loire

    Indre-et-Loire [endreloár], dpt. ve stř. Francii v kraji Centre; 6 127 km2, 506 100 obyv. (1982), adm. středisko…

  • indriovití

    indriovití [lat.< malgaština], Indriidae - čeleď poloopic z řádu primátů. Nohy mají delší než ruce, na prstech…

  • indukce

    indukce [lat.] 1. mat. viz matematická indukce; 2. fyz. a) el. i., zn. D, (el. posunutí),…

  • indukcionismus

    indukcionismus [-nyz-], směr v filoz. vědy, reprezentovaný R. Carnapem; podceňuje relevantnost deduktivních prostředků…

  • indukční brzda

    viz indukční stroj

  • indukční generátor

    viz indukční stroj

  • indukční kalení

    indukční kalení, způsob vytváření tvrdé povrchové vrstvy na oceli, založený na rychlém ohřevu indukovaným proudem…

  • indukční krok

    indukční krok, termín užívaný v metodice mat. při dokazování nějakého tvrzení závislého na přirozeném čísle…

  • indukční měnič kmitočtu

    viz indukční stroj

  • indukční měřicí přístroj

    indukční měřicí přístroj, Ferrarisův měřicí přístroj - el. měřicí přístroj, jehož funkce je založena na…

  • indukční motor

    viz indukční stroj

  • indukční ohřev

    indukční ohřev, způsob ohřevu vodivého materiálu teplem, které vzniká vířivými proudy, indukovanými v materiálu…

  • indukční pec

    indukční pec, metalurgie pec k tavení materiálů využitím tepla vzniklého vířivými proudy indukovanými ve…

  • indukční rozběh

    viz autosynchronní rozběh

  • indukční spojka

    indukční spojka, asynchronní spojka el .tech . elmag. spojka přenášející točivý moment vzájemným…

  • indukční stroj

    indukční stroj, asynchronní stroj - el. točivý stroj na střídavý proud, u něhož je rychlost rotoru nestejná s rychlostí…

  • indukční svařování

    indukční svařování, způsob svařování, při němž se využívá indukční ohřev k dosažení potřebné teploty…

  • indukční urychlovač

    indukční urychlovač, fyz . zařízení urychlující nabité částice indukčním el. polem. Toto pole se vytváří…