Abecední rejstřík: r…

Hesla 211 - 240 z 3719 nalezených

  • radiologie

    radiologie, vědní obor zabývající se studiem, využitím a ochranou před ionizujícím zářením. Termínu r. se v širším…

  • radiolokace

    radiolokace, zjišťování objektů (cílů) a jejich souřadnic vysíláním směrových elmag. vln a přijímáním jejich…

  • radiolokační anténa

    radiolokační anténa, anténa radiolokátoru, sloužící souč. jako vysílací a přijímací, se zvl. vlastnostmi diagramu…

  • radiolokační bod

    radiolokační bod, pevný bod, jehož prostorová poloha byla určena radiovými dálkoměrnými systémy.

  • radiolokační měřič vzdálenosti

    radiolokační měřič vzdálenosti, přístroj ke stanovení vzdálenosti mezi radiolokátorem a překážkou (cílem), která…

  • radiolokační obrazovka

    radiolokační obrazovka, obrazovka upravená k záznamu radiolokačních obrazů a konstruovaná podle požadavků jednotlivých…

  • radiolokátor

    radiolokátor [-dy-, lat.], radar - přístroj ke zjišťování pozemních, nám. a vzdušných cílů a k určování jejich…

  • radioluminiscence

    radioluminiscence, luminiscence vyvolaná v dané látce rtg. či gama zářením nebo částicemi emitovanými při radioakt.…

  • radiolýza

    radiolýza, rozkladná chem. reakce vyvolaná ionizujícím zářením.

  • radiomaják

    radiomaják, zařízení se zvl. vysílačem sloužící k radionavigaci. Je umístěn na stanoveném místě a vysílá nepřetržitě…

  • radiomechanika

    radiomechanika, obor radiotechniky zabývající se bezdrátovým řízením strojů a přístrojů na dálku.

  • radiometr

    radiometr a) přístroj k měření energie elmag. záření, založený na jeho tepelném působení (měření infračerveného…

  • radiometrické stáří

    viz absolutní datování

  • radiometrický průzkum

    radiometrický průzkum, metoda nukleární geof. využívající přirozené aktivity hornin. Využívá záření alfa, beta…

  • radiometrie

    radiometrie 1. fyz. měření veličin zářivé energie (hl. v opt. a fyz. ionizujícího záření); 2. geof.

  • radiomorfóza

    radiomorfóza, změny tvaru rostl. organismů nebo jejich orgánů vyvolané působením elmag. záření.

  • radionavigace

    radionavigace, stanovení polohy letadla, lodi a jejich kursu (na zákl. známé polohy vztažných bodů) radiotech. prostředky.…

  • radionuklid

    radionuklid, radioaktivní nuklid - nuklid s jádrem podléhajícím radioakt. přeměně, využívaný v lék. k diagnostickým…

  • radioprotektiva

    radioprotektiva [-dy-tý-, lat.], radioprotekční látky - látky zmírňující škodlivé účinky ozáření (ionizačním…

  • radioreagenční metody

    radioreagenční metody, způsoby chem. analýzy, při kterých se používá radioakt. značené činidlo a měří se aktivita…

  • radioreléová magistrála

    radioreléová magistrála, radioreléový dálkový spoj, složený z několika paralelních nezávislých radioreléových…

  • radioreléový spoj

    radioreléový spoj, směrový radiový spoj realizovaný postupně od stanice ke stanici, používaný pro přenos signálů.…

  • radiosonda

    radiosonda, radiová sonda - zařízení pro měření met. prvků ve volné atmosféře, nejčastěji teploty, tlaku a vlhkosti…

  • radiostanice

    radiostanice, souhrn zařízení (přístrojů, antén, budov) umožňujících vysílání nebo příjem radiových vln. V.t.…

  • radiotechnické vojsko

    radiotechnické vojsko, speciální druh vojska určený k vedení radiotech. průzkumu a k uvědomování vojsk o vzdušné…

  • radiotechnika

    radiotechnika, obor zal. na využití kmitů o vysokém kmitočtu a elmag. vln k bezdrátovému přenosu informací, nejčastěji…

  • radiotelegrafie

    radiotelegrafie, bezdrátový přenos telegrafních značek. Vyzařování vysokokmitočtové energie anténou je řízeno…

  • radioteleskop

    radioteleskop, přístroj ke zjišťování radiového záření z vesmíru. V podstatě je r. citlivý radiový přijímač,…

  • radioteleskopická anténa

    radioteleskopická anténa, přijímací anténa radioteleskopu s vysokou směrovostí a velkou rozlišovací schopností.…

  • radioterapie

    radioterapie, léčebná metoda, součást radiologie využívající účinky různých druhů záření, např. rtg., radioakt.,…