Abecední rejstřík: bí…
- BI
- BI-
- BIA
- BIB
- BIC
- BIČ
- BID
- BIE
- BIF
- BIG
- BIH
- BII
- BIJ
- BIK
- BÍL
- BIM
- BIN
- BIO
- BIP
- BIR
- BIŘ
- BIS
- BIŠ
- BIT
- BIV
- BIW
- BIX
- BIZ
- BIŽ
Hesla 241 - 270 z 483 nalezených
binokulární vidění
binokulární vidění, pozorování oběma očima současně, čímž je umožněno vnímání hloubky. Je důležitou podmínkou…
binom
viz dvojčlen
binomická nomenklatura
binormála
binormála [lat.], druhá normála křivky v bodě T, jednotkový vektor b (také přímka určená bodem T…
binturong
binturong [malajština], Arctictis binturong - stř. velká šelma z čeledi cibetkovitých. Tělo je pokryto dlouhou…
bio-
bio- [řec.], první část složených slov s významem život (biografie).
bioakumulace
bioakumulace [řec. + lat.], proces koncentrace látek přítomných v biosféře v tělech organismů. Nejprve byla zjištěna…
bioakustika
bioakustika [-ty-, řec.],oblast biol. studující hlasové a zvukové projevy živočichů. Poznatků b. využívá hl. bionika…
biocenologie
biocenologie [řec.], nauka o společenstvech organismů v přírodě, součást ekol. (synekologie). Zkoumá druhovou diverzitu…
biocenóza
biocenóza [řec.], cenóza - společenstvo rostlin, živočichů a mikroorganismů, obývající určitý prostor. Termín…
biocyklus
biocyklus [řec.], ekol. soubor živých systémů a jejich vnějšího neživého světa na úrovni tří zákl. typů…
biodynamika
biodynamika [řec.], zastaralé označení nauky o životních funkcích organismu. V.t. fyziologie.
bioelektřina
bioelektřina [řec.], elektrická energie, která vzniká při životních pochodech, hl. v nervech nebo ve svalech. Některé…
bioenergetika
bioenergetika [-ty-, řec.], oblast biol. studující mechanismy a zákonitosti přeměn energie při fotofyz., elektrochem.…
biofacie
biofacie [řec. + lat.], biologická facie - ekologická facie charakterizovaná biologickými znaky, tj. přítomností určitých…
biofág
biofág [řec.], organismus živící se na úkor jiných živých organismů (konzumenti živých rostlin a živočichů,…
biofaktory
biofaktory [řec. + lat.], chem. technol. souhrnné ozn. speciálních látek, např. vitamínů nebo stimulátorů…
biofarmacie
biofarmacie [řec.], vědní disciplína, jeden z podoborů farmacie studující vztahy mezi strukturou lékové formy a její…
biofeedback
viz zpětná vazba
biofilie
biofilie [-fí-, řec.] pud sebezáchovy. Odtud příd. jm. biofilní apod.
biofiltr
biofiltr [řec.], biologický filtr - zařízení k biol. čištění odpadních vod; těleso skrápěné odpadní vodou, naplněné…
bioflavonoidy
bioflavonoidy [řec. + lat. + řec.], flavonoidy s biol. účinkem, např. rutin, hesperidin, quercetin, citrin.
biofyzika
biofyzika [řec.], hraniční vědní obor mezi biol. a fyz.: studuje živé systémy a vliv faktorů prostředí na tyto systémy…
biofyzikální chemie
biofyzikální chemie, obor chemie vzniklý v 50. letech 20.st., zabývající se fyz.chem. zákonitostmi energetických a…
biogenetický zákon
biogenetický zákon (ontogeneze je zkráceným opakováním fylogeneze), empirické zobecnění poznatků, že individuální…
biogeneze
biogeneze [řec.] a) tvorba org. látek živými organismy; v.t. autotrofie; biosyntéza; heterotrofie; b) vznik živé hmoty…
biogenní
biogenní [řec.], organogenní - ústrojného původu. Podle toho, zda jde o pův. živočišný nebo rostlinný, rozlišují…
biogeocenóza
viz ekosystém
biogeografie
biogeografie [řec.], věda o zákonitostech rozšíření rostlin (fytogeografie) a živočichů (zoogeografie) na zemském…
biogeochemický cyklus
biogeochemický cyklus, víceméně uzavřený koloběh látek v rámci ekosystému nebo krajinného systému, na němž se…