Abecední rejstřík: se…

Hesla 241 - 270 z 859 nalezených

  • sekeromlat

    sekeromlat, kamenný nebo kovový nástroj, užívaný v ml. neolitu a eneolitu; sloužil i jako sečná nebo úderná zbraň,…

  • Sekigahara

    Sekigahara, lokalita v Japonsku ve stř. části ostrova Honšú (asi 300 km na JZ od Tokia); 21. 10. 1600 místo rozhodujícího…

  • Sekla

    Sekla Bohumil, *16. 5. 1901, č. genetik a lékař; prof. UK. Zabývá se hl. problematikou dědičnosti u člověka…

  • sekluze

    sekluze [lat.], období ve vývoji frontální cyklóny, kdy v okrajové části nastalo spojení studené a teplé fronty,…

  • Seko

    Seko Garik, *29. 6. 1935, č. režisér animovaných filmů (Kamenné etudy. Dlouhý, Široký a Bystrozraký.

  • Sekondi-Takoradi

    Sekondi-Takoradi [-dy -dy], přístavní dvojměstí v jz. Ghaně u Guinejského zálivu; 226 600 obyv. (1980). Středisko…

  • Sekora Ondřej

    Sekora Ondřej, 25. 9. 1899 - 4. 7. 1967, č. kreslíř, ilustrátor a novinář; autor próz pro děti (Ferda mravenec,…

  • sekrece

    sekrece [lat.] 1. geol. druhotné vyplňování existujících dutin nerostnými látkami z difundujících roztoků;…

  • sekret

    sekret, 1. biol. výměšek, látka se specifickou fyziol. funkcí v organismu. V.t. vyměšování; žlázy;…

  • sekretář

    sekretář [lat.] 1. tajemník; ve středověku osoba vyřizující osobní nebo důvěrné písemnosti panovníka v…

  • sekretolytika

    sekretolytika [-tyy-. lat. + řec.]. expektorancia - látky usnadňující odkašlávání (expektoraci) buď tím, že zřeďují…

  • sekt

    sekt [něm.< it.], sec - šumivé víno, obvykle vyrobené ze směsí vin, která v silnostěnných lahvích nebo tlakových…

  • sekta

    sekta [lat.], oddělená polit. nebo ideol. skupina; často odráží radikální spol. tendence. Členové s. bývají vášnivými…

  • sektářství

    sektářství, rozdrobení např. polit. strany do malých sekt nebo frakcí, s odlišnými názorovými proudy. Strana se…

  • sektor

    sektor, úsek, část; díl nějakého většího celku.

  • sektor hospodářský

    viz ekonomický sektor

  • sekty raného křesťanství

    sekty raného křesťanství, náb. sdružení existující v období formování kř. věrouky (l . -4.st.) jako výraz nejednotnosti…

  • sekularizace

    sekularizace [lat.] kniž. zesvětštění, zesvětšťování; 1. proces vytlačování náb. vlivu z jednotlivých…

  • sekularizmus

    sekularizmus [lat.] někdy též sekularismus - úsilí, snahy o zesvětštění, zesvětšťování. Odtud sekularizovat apod.…

  • sekulární aberace

    sekulární aberace, aberace světla vyvolaná pohybem celé sluneční soustavy vzhledem ke hvězdám. Všechny hvězdy jsou…

  • sekulární člen

    sekulární člen, člen v mat. výrazu, který popisuje sekulární změnu dané veličiny.

  • sekulární obecně

    sekulární, 1. dlouhodobý, týkající se velmi dlouhé doby, věkovitý; 2. světský. V.t. sekularizace a…

  • sekulární pohyby

    sekulární pohyby, epeirogenetické pohyby - slabé dlouhotrvající pohyby zemské kůry. V.t. epeirogeneze.

  • sekulární teologie

    sekulární teologie, teologie sekularizace - proud v souč. protestantismu vycházející z ideje vytvoření nenáboženského…

  • sekulární variace

    sekulární variace, dlouhodobé změny magn. pole Země, vyvolané pravděpodobně magnetohydrodynamickými pohyby, které…

  • sekulární změna

    sekulární změna, spojitá neperiodická a dlouhodobá změna dané veličiny. např. elementů dráhy nebeského tělesa…

  • Sekulicová

    Sekulicová [-ič-] Isidora, 16. 2. 1877 - 5. 4. 1958, srb. prozaicka, esejistka a překl.; členka Srbské akademie…

  • sekunda

    sekunda [lat.] 1. zn. s, zákl. fyz. jed. SI času: 1 s je doba trvání 9 192 631 770 period elmag. záření, které…

  • sekundární elektron

    sekundární elektron, elektron uvolněný z povrchu látky; energie nezbytná k jeho uvolnění byla dodána primárním (dopadajícím)…

  • sekundární emise

    sekundární emise, emise, nejčastěji elektronů (sekundární elektrony), vyvolaná v látce (primárními) elektrony. V.t.…