Abecední rejstřík: se…
- SE
- SEA
- SEB
- SEC
- SEČ
- SED
- SEE
- SEF
- SEG
- SEH
- SEI
- SEJ
- SEK
- SEL
- SEM
- SEN
- SEO
- SEP
- SEQ
- SER
- SEŘ
- SES
- SEŠ
- SÈT
- SEU
- SEV
- SEW
- SEX
- SEY
- SEZ
Hesla 241 - 270 z 859 nalezených
sekeromlat
sekeromlat, kamenný nebo kovový nástroj, užívaný v ml. neolitu a eneolitu; sloužil i jako sečná nebo úderná zbraň,…
Sekigahara
Sekigahara, lokalita v Japonsku ve stř. části ostrova Honšú (asi 300 km na JZ od Tokia); 21. 10. 1600 místo rozhodujícího…
Sekla
Sekla Bohumil, *16. 5. 1901, č. genetik a lékař; prof. UK. Zabývá se hl. problematikou dědičnosti u člověka…
sekluze
sekluze [lat.], období ve vývoji frontální cyklóny, kdy v okrajové části nastalo spojení studené a teplé fronty,…
Seko
Seko Garik, *29. 6. 1935, č. režisér animovaných filmů (Kamenné etudy. Dlouhý, Široký a Bystrozraký.…
Sekondi-Takoradi
Sekondi-Takoradi [-dy -dy], přístavní dvojměstí v jz. Ghaně u Guinejského zálivu; 226 600 obyv. (1980). Středisko…
Sekora Ondřej
Sekora Ondřej, 25. 9. 1899 - 4. 7. 1967, č. kreslíř, ilustrátor a novinář; autor próz pro děti (Ferda mravenec,…
sekrece
sekrece [lat.] 1. geol. druhotné vyplňování existujících dutin nerostnými látkami z difundujících roztoků;…
sekret
sekret, 1. biol. výměšek, látka se specifickou fyziol. funkcí v organismu. V.t. vyměšování; žlázy;…
sekretář
sekretář [lat.] 1. tajemník; ve středověku osoba vyřizující osobní nebo důvěrné písemnosti panovníka v…
sekretolytika
sekretolytika [-tyy-. lat. + řec.]. expektorancia - látky usnadňující odkašlávání (expektoraci) buď tím, že zřeďují…
sekt
sekt [něm.< it.], sec - šumivé víno, obvykle vyrobené ze směsí vin, která v silnostěnných lahvích nebo tlakových…
sekta
sekta [lat.], oddělená polit. nebo ideol. skupina; často odráží radikální spol. tendence. Členové s. bývají vášnivými…
sektářství
sektářství, rozdrobení např. polit. strany do malých sekt nebo frakcí, s odlišnými názorovými proudy. Strana se…
sektor
sektor, úsek, část; díl nějakého většího celku.
sektor hospodářský
sekty raného křesťanství
sekty raného křesťanství, náb. sdružení existující v období formování kř. věrouky (l . -4.st.) jako výraz nejednotnosti…
sekularizace
sekularizace [lat.] kniž. zesvětštění, zesvětšťování; 1. proces vytlačování náb. vlivu z jednotlivých…
sekularizmus
sekularizmus [lat.] někdy též sekularismus - úsilí, snahy o zesvětštění, zesvětšťování. Odtud sekularizovat apod.…
sekulární aberace
sekulární aberace, aberace světla vyvolaná pohybem celé sluneční soustavy vzhledem ke hvězdám. Všechny hvězdy jsou…
sekulární člen
sekulární člen, člen v mat. výrazu, který popisuje sekulární změnu dané veličiny.
sekulární obecně
sekulární, 1. dlouhodobý, týkající se velmi dlouhé doby, věkovitý; 2. světský. V.t. sekularizace a…
sekulární pohyby
sekulární pohyby, epeirogenetické pohyby - slabé dlouhotrvající pohyby zemské kůry. V.t. epeirogeneze.
sekulární teologie
sekulární teologie, teologie sekularizace - proud v souč. protestantismu vycházející z ideje vytvoření nenáboženského…
sekulární variace
sekulární variace, dlouhodobé změny magn. pole Země, vyvolané pravděpodobně magnetohydrodynamickými pohyby, které…
sekulární změna
sekulární změna, spojitá neperiodická a dlouhodobá změna dané veličiny. např. elementů dráhy nebeského tělesa…
Sekulicová
Sekulicová [-ič-] Isidora, 16. 2. 1877 - 5. 4. 1958, srb. prozaicka, esejistka a překl.; členka Srbské akademie…
sekunda
sekunda [lat.] 1. zn. s, zákl. fyz. jed. SI času: 1 s je doba trvání 9 192 631 770 period elmag. záření, které…
sekundární elektron
sekundární elektron, elektron uvolněný z povrchu látky; energie nezbytná k jeho uvolnění byla dodána primárním (dopadajícím)…
sekundární emise
sekundární emise, emise, nejčastěji elektronů (sekundární elektrony), vyvolaná v látce (primárními) elektrony. V.t.…