Abecední rejstřík: b…

Hesla 2641 - 2670 z 5602 nalezených

  • bhikšu

    bhikšu [sanskrt], bhikh - kajícník, asketa či žebravý mnich u hinduistů a buddhistů. Zivobytí si měl vyprosit u majetných…

  • Bhílainagar

    viz Durg-Bhílainagar

  • Bhílové

    Bhílové, skupina jaz. a kult. příbuzných kmenů v sz. Indii (asi 3 mil. osob); zemědělci, rybáři; hinduisté. Jaz.…

  • Bhónslové

    Bhónslové, rod maráthských feud. velmožů z okolí Púny; sloužili ve vojsku sultánů Bidžápuru a Ahmadnagaru; k tomuto…

  • bhúdán

    bhúdán [hindsky dar půdy], hnutí za dobrovolné rozdělení statkářské půdy bezzemkům, které 1951 vyhlásil V. Bhávé;…

  • Bhútán

    Bhútán, Království Bhútán, Druk-jul - stát v již. Asii ve vých. Himálaji mezi Čínou a Indií; 47 000 km2,…

  • bhútaváda

    bhútaváda [sanskrt], jeden ze směrů staroind. mater. První zmínka o b. v upanišadách, pozdějšími prameny…

  • Bhútiové

    Bhútiové [-ty-], souhrnné ozn. obyvatel horských údolí v sev. Indii, Nepálu, Sikkimu a Bhútánu; kult. jsou blízcí…

  • Bi bismut

    Bi, chem. značka bismutu.

  • bi-

    bi- [lat.], bis-, první část složených slov s významem dvakrát, dvojí, dvojitý (bigamie, bilaterální).

  • biacetyl

    biacetyl [lat.], CH3COCOCH3, 2,3-butandion, diacetyl, nejjednodušší α-diketon. Žlutá kapalina, t.t. -2,4…

  • Biaferský záliv

    Biaferský záliv, vých. část Guinejského zálivu mezi ústím Nigeru a zálivem Rio Muni, tj. při pobřeží vých. Nigérie,…

  • Biafo

    Biafo, údolní ledovec v horské skupině Muztag v Karakorumu v lndii; dlouhý 68 km, 625 km2.

  • Bialas

    Bialas Günter, *19. 7. 1907, něm. skladatel a hud. pedagog; autor orch. děl (Koncert pro dva smyčcové orchestry…

  • Biała Podlaska město

    Biała Podlaska [bjala], m. ve vých. Polsku; 28 300 obyv. (2002) srov. 39 600 obyv. (1980). Do srpna 1998 vojvodské město.…

  • Biała Podlaska oblast

    Biała Podlaska [bjala], do srpna 1998 vojvodství ve vých. Polsku; 5 348 km2, 309 700 obyv. (1995) srov. 286 400 obyv. (1980),…

  • Białoszewski

    Białoszewski [bjaloševski] Miron, *30. 6. 1922, polský básník, prozaik a dramatik; jaz. i formální experimentátor…

  • Białystok město

    Białystok [bjali-], vojvodské m. v sv. Polsku; 286 900 obyv. (2002) srovnej 224 200 obyv. (1980). - B. 1749 získal městská…

  • Białystok oblast

    Białystok [bjali-], do srpna 1998 vojvodství v sv. Polsku; 10 055 km2, 700 100 obyv. (1995) srovnej 641 100 obyv.…

  • biampérometrická titrace

    biampérometrická titrace [bi-a ty-], dead-stop titrace, titrace do mrtvého bodu - el. chem. metoda odměrné analýzy; ampérometrická…

  • bianco

    bianco [bjanko, it.], bianko, blanko - označení listiny (nejčastěji u cenných papírů), kde je závazný podpis, ale…

  • Bianki

    Bianki Vitalij Valentinovič, 12. 2. 1894 až 9. 6. 1959, rus. spisovatel pro děti a mládež; biolog, od 20. let účastník…

  • Biarritz

    Biarritz, [bjaric] mořské lázeňské m. v jz. Francii v kr. Aquitaine v dpt. Pyrénées-Atlantiques u Biskajského zálivu;…

  • bias

    bias [bajas, angl.], vliv, obvykle špatný. Termín používaný při hodnocení výsledků epidemiologických studií ovlivněných…

  • Biasutti

    Biasutti [bjazuty] Renato . 22. 3. 1878 až 3. 3. 1965, it. antropolog; prof. univ. ve Florencii. Studoval hl. lidská…

  • biatek

    biatek [podle kelt. vládce Biateka], zlatá kelt. mince, litá v l.st. př.n.l. v bójské mincovně v blízkém okolí dnešní…

  • biatlon

    biatlon [lat. + řec.], zimní dvojboj v běhu na lyžích a sportovní střelbě. B. jednotlivců se běží na trati 20 km…

  • bibelot

    bibelot [fr.], malý dekorativní předmět; zpravidla zlatnické dílo užívané k výzdobě interiéru.

  • Biber Heinrich

    Biber [bí-] Heinrich Ignaz Franz, 12. 8. 1644-3. 5. 1704, rakouský houslista a skladatel č. pův.; do 1670 působil…

  • biber potok

    biber [podle potoka Biber u Augšpurku, Něm.], nejst. glaciál alpského zalednění nejst. pleistocénu (čtvrtohory). Byl…