Abecední rejstřík: he…
- HE
- HEA
- HÉB
- HEC
- HEČ
- HED
- HEE
- HEF
- HEG
- HEI
- HEJ
- HEK
- HEL
- HEM
- HEN
- HEP
- HER
- HEŘ
- HES
- HEŠ
- HET
- HEU
- HEV
- HEW
- HEX
- HEY
Hesla 271 - 300 z 745 nalezených
helvetské vyznání
helvetské vyznání a) st. název pro reformační církve a náb. kalvínského (dnes reformovaného) typu; b) stručné…
hem
hem [řec.], nebílkovinná složka krevního barviva, hemoglobinu. H. je složen ze 4 pyrrolových jader, na které je vázán…
hemangiom
hemangiom [řec.[, haemangioma - benigní nádor z krevních cév. V.t. angiom.
hemantus
viz Haemanthus
hemateméza
hemateméza [řec.], haematemesis zvracení čerstvé, sražené, popř. natrávené krve; může se vyskytnout u některých…
hematit
viz krevel
hemato-
hemato- [řec. haima - krev], první část složených cizích slov s významem krev, krevní (hematologie). Odtud hematom…
hematofág
hematofág [řec.], cizopasník sající krev jiných organismů buď příležitostně, nebo jako hl. či jediný druh potravy,…
hematokrit
hematokrit [řec.], podíl hustoty (dříve specifické váhy) buněčných částí krve a krevní plazmy, zjišťovaný centrifugováním…
hematologie
hematologie [řec.], lék. vědní disciplína; jeden z podoborů vnitřního lék., zabývající se složením, funkcí,…
hematom
viz krevní výron
hematurie
hematurie [-tú-, řec.], haematuria - příměs krve v moči; vyskytuje se při některých onemocněních močového…
Hemel Hempstead
Hemel Hempstead [-styd], nové m. ve Velké Británii v již. Anglii; 70 000 obyv. (1979). Prům. el.tech., stroj., fotochem.,…
Hemer
Hemer, m. v SRN v Sev. Porýnsku-Vestfálsku v Sauerlandu; 32 200 obyvatel (1983). Prům. armatur, železářský, pap., textilní.…
hemeralopie
viz šeroslepost
hemerofilní
viz antropofilní
hemeroidy
hemeroidy, lid ozn. pro hemoroidy, zlatou žílu - uzlovité žilní rozšířeniny v oblasti konečníku. Postihují dospělé…
hemerytrin
hemerytrin [-trín, řec.], haemerythrin hemoerytrin - červené barvivo krvinek v tělní tekutině sumýšovců a…
Hemessen
Hemessen [hé-] Jan Sanders van, 1500 až 1563, niz. malíř; vyšel z Massyse a Gossaerta, tvořil real. pojaté bibl.…
hemi-
hemi- [řec.], první část složených cizích slov znamenající půl, polo-, polovina (hemisféra).
hemianopsie
hemianopsie [řec.], hemianopsia - defekt v zorném poli oka, zjistitelný perimetricky. Může vzniknout např. při…
hemiatrofie
hemiatrofie [řec.], hemiatrophia zmenšování, úbytek tkání v jedné polovině určité části těla, např. hemiatrophia…
hemicelulózy
hemicelulózy, polysacharidy různého složení, převážně s rozvětvenou strukturou, nerozpustné ve vodě. H. jsou součástí…
Hemichordata
viz polostrunatci
hemikryptofyt
hemikryptofyt [řec.], životní forma rostlin, zahrnující vytrvalé byliny s obnovovacími pupeny, které přetrvávají…
hemimorfit
hemimorfit [řec.], kalamín křemičitý bezbarvý až žlutý, hnědý, zelený nebo modrý kosočtverečný nerost, zásaditý…
Hemingway Ernest
Hemingway [-vej] Ernest, 21. 7. 1899 Cicero (dnes Oak Park), Illinois, USA - 2. 7. 1961 (sebevražda) Ketchum, Idaho,…
hemiparazit
hemiparazit [řec.], poloparazit; 1. bot. rostlina, která získává od svého hostitele jen některé látky,…
hemiparéza
hemiparéza [řec.], hemiparesis - částečné ochrnutí poloviny těla způsobené některými neurologickými nemocemi,…
hemiplegie
hemiplegie [-plé-, řec.], hemiplegia obrna jedné poloviny těla způsobená některými neurologickými nemocemi,…