Abecední rejstřík: b…

Hesla 2941 - 2970 z 5602 nalezených

  • biologické struktury

    biologické struktury, souhrn tříd elementárních jed. a vztahů mezi nimi, vytvářející celek na dané hierarchické…

  • biologické zbraně

    biologické zbraně, voj. bojové prostředky využívající patogenity mikroorganismů (bakterií, rickettsií, virů) nebo…

  • biologický boj

    biologický boj, boj proti škůdcům živými organismy, jejich přirozenými nepřáteli, tj. dravci, cizopasníky a nákazami.…

  • biologický čas

    biologický čas, fyziologický čas - mat. vyjádření vztahu mezi rychlostí biol. procesu a fyz. časem; během ontogeneze…

  • biologický filtr

    viz biofiltr

  • biologický rybník

    biologický rybník, jeden z typů stabilizačních nádrží. Probíhá v něm čištění, popřípadě dočišťování…

  • biologický věk

    biologický věk, věk jedince daný stupněm biol. vyspělosti nebo involuce jeho tělních tkání. Nemusí se shodovat s…

  • biologický výnos

    biologický výnos, hm. sušiny veškeré rostl. hmoty (nadzemní i podzemní) z jednotky plochy porostu bez ohledu na její…

  • biologie buňky

    biologie buňky, obor biol., který studuje životní projevy buňky; molek. podstatu těchto projevů studuje molek. biol.…

  • biologie obecně

    biologie [řec. bios, život + logos, věda], souhrn věd o živé přírodě, často ozn. jako biol. vědy. Předmětem zkoumání…

  • biologie vývoje

    biologie vývoje, nauka o ontogenetickém vývoji organismů, součást biologie. Zabývá se studiem tvarových a funkčních…

  • biologismus

    biologismus [-iz-, řec.], směr v sociol. mechanicky přenášející biol. pojmy a zákonitosti do oblasti společnosti a…

  • bioluminiscence

    bioluminiscence [-ny-, řec. + lat.], světélkování - schopnost některých živočichů, rostlin a mikroorganismů vydávat…

  • biom

    biom [řec.], ekol. hl. společenstvo rostlin a živočichů, tj. ekosystémy určité geografické zóny nebo oblasti…

  • biomakromolekuly

    biomakromolekuly [řec. + lat.], velké molek. obsahující 102 až 109 podjednotek, sloužící v organismu…

  • biomasa

    biomasa, [řec. + něm.] 1. biol. souhrn látek tvořících těla organismů. Stanovuje se vážením, popř.…

  • biomedicínské inženýrství.

    biomedicínské inženýrství. lék. vědní disciplína, jeden z podoborů bioinženýrství.

  • biomechanika

    biomechanika [-ny-, řec.] 1. nauka o struktuře a mechanismech chování živých organismů; umožňuje aplikaci modelových…

  • biomembrána

    biomembrána [řec.], biologická membrána - velmi složitý systém buňky. V.t. membrána.

  • biometeorologie

    biometeorologie [řec.], nauka studující přímé i nepřímé vlivy (fyz., chem. a fyz. chem.) prostředí zemské atmosféry,…

  • biometrie

    viz biometrika

  • biometrika

    biometrika [řec.] též biometrie a biostatistika - užívání metod mat. statistiky při studiu proměnlivosti (variability)…

  • biomorfa

    biomorfa [řec.], typ celkového tvaru organismu, vzniklý u zástupců vývojově blízkých i vzdálených skupin organismů…

  • biomorfóza

    biomorfóza [řec.], tvarová odchylka orgánů rostlin, způsobená vlivem cizopasného nebo symbiotického organismu. Jsou…

  • Bión

    Bión ze Smyrny, 2.st. př.n.l., řec. básník; o jeho životě nejsou zprávy. V tvorbě napodoboval Theokrita; je mu připisováno…

  • Biondo

    Biondo [bjo-] Flavio, 1392 - 1463, it. teolog, historik a státník; spoluprac. papeže Evžena IV., stoupenec florentského…

  • bionika

    bionika [-ny-, řec.], věda studující možnosti využití poznatků o stavbě a funkcích živých systémů k řešení…

  • bionomie

    bionomie [řec.], nauka o způsobu života živočichů, hl. o průběhu vývojového cyklu druhu. Zahrnuje též ekologii…

  • bioorganická chemie

    bioorganická chemie, obor org. chemie zabývající se chem. podstatou sloučenin přítomných v živých organismech a procesů…

  • bioplazma

    bioplazma [řec.], bioplasma - pojem zaváděný č. histologem F. K. Studničkou v rámci jeho pojetí organizace živoč.…