Abecední rejstřík: di…

Hesla 31 - 60 z 807 nalezených

  • diagnostika medicína

    diagnostika [dy-ty-, řec.], proces rozpoznávání nemoci; soubor metod pomáhajících určit nemoc. D. je podstatnou částí…

  • diagnostika poškození

    diagnostika poškození, soubor detekčních metod pro určení stupně poškození materiálu těles (např. délky trhliny)…

  • diagnostika psychologická

    viz psychodiagnostika

  • diagnóza obecně

    diagnóza [dy-, řec.], 1. lék. diagnosis - rozpoznání nemoci; výsledek lék. snahy o zjištění povahy…

  • diagnóza zaplevelení

    diagnóza zaplevelení, zeměd . určení současného zarůstání stanoviště plevely. Zahrnuje určení stupně…

  • diagonála

    diagonála, úhlopříčka, v geom. d. čili ú. mnohoúhelníka nebo mnohostěnu, úsečka, jejímiž krajními body…

  • diagonální čerpadlo

    diagonální čerpadlo, odstředivé čerpadlo s axiálním vstupem do oběžného kola a se šikmým (diagonálním) průtokem…

  • diagonální důkaz

    diagonální důkaz (Cantorův), mat . log . metoda využitá G. Cantorem při důkazu, že množina desetinných…

  • diagonální vodní turbína

    viz Deriazova turbína

  • diagram chromatičnosti

    diagram chromatičnosti, kolorimetrický trojúhelník - množina bodů v rovině, z nichž každý svými souřadnicemi vyjadřuje…

  • diagram síťový

    diagram síťový, síť, graf. vyjádření složitého procesu (např. projektu) pomocí techniky zal. na teorii grafů.…

  • diachronie

    diachronie [dy-ny-, řec.], zkoumání jaz. jevů a jejich vývojových změn, vznikajících postupem času; toto hledisko…

  • diachronní jazykověda

    diachronní jazykověda, hist. jazykověda - obor jazykovědy, který zkoumá jazyk v jeho vývoji. Užívá tzv. diachronickou…

  • diakineze

    diakineze [dy-, řec.], genet . závěrečné stadium profáze prvního redukčního dělení jádra, charakteristické…

  • diákon

    viz jáhen

  • diakonie

    diakonie, pomoc chudým a nemocným, také zařízení, které takovouto pomoc poskytuje.

  • diakonikon

    diakonikon [dy-ny-, řec.], prostor připojený k již. straně apsidy raně kř. a řeckat. chrámů, užívaný jako šatna…

  • Diakovce

    Diakovce, zeměd. obec v Nitrianském kr., okr. Šaľa (do 2001 Západosl. kr., okr. Galanta), v Podunajské nížině; 2 203…

  • diakritická znaménka

    diakritická znaménka [dy-ty-, řec.], rozlišovací znaménka - znaménka sloužící k rozlišení různé fonologické…

  • diakritický pravopis

    diakritický pravopis, pravopis užívající k záznamu hlásek jednoduché grafémy (písmena) s případnými diakritickými…

  • diakritika

    diakritika [dy-ty-, řec.], jaz. systém fonetických znamének k rozlišení výslovnosti jinak dvou stejně psaných souhlasek…

  • dialág

    dialág [dy-], obvykle zelenavý nerost ze skupiny jednoklonných pyroxenů; t = 6-7, h = 3,3. Vyskytuje se v…

  • dialekt

    dialekt [dy-, řec.], nářečí - nespisovná varianta jaz. sloužící dorozumění mezi pospolitostmi spojenými svazky…

  • dialektická škola

    dialektická škola, filoz. směr 1.pol. 20.st. zdůrazňující relativnost poznání a jeho hodnocení z hlediska užitečnosti.…

  • dialektická teologie

    dialektická teologie, "teologická krize" - směr protestantské teol. 20.st., který vznikl po 1.svět. válce ve Švýcarsku…

  • dialektika

    dialektika [dy-ty-], z řec. dialektiké techné - umění vést rozhovor či spor - učení o nejobecnějších zákonitých…

  • dialektismus

    dialektismus [dy-tyz-, řec.], nářeční prvek ve spisovném jaz. projevu.

  • dialektologie

    dialektologie [dy-, řec.], odvětví jazykovědy studující teritoriální dialekty a jejich vývoj. Jádrem d. je jaz. zeměpis…

  • dialog

    dialog [dy-, řec.] 1. rozmluva, hovor. rozhovor; 2. jaz. projev střídavě pronášený dvěma nebo…

  • dialýza

    dialýza [dy-, řec.] 1. chem. dělící proces homogenního nebo koloidního roztoku na zákl. velikosti molek.…

předchozí hesla

další hesla