Abecední rejstřík: rü…

Hesla 31 - 60 z 396 nalezených

  • Rubinstein

    Rubinstein [rú-stajn] Artur, 28. 1. 1887 až 20. 12. 1982, americký klavírista polského pův. (narodil se v Łodži);…

  • Rubinštejn Anton

    Rubinštejn Anton Grigorjevič, 28. 11. 1829 - 20. 11. 1894, rus. klavírista, skladatel a dirigent; bratr Nikolaje…

  • Rubinštejn Nikolaj

    Rubinštejn Nikolaj Grigorjevič, 14. 6. 1835 - 23. 3. 1881, rus. klavírista, dirigent a hud. pedagog; bratr Antona…

  • rubiviry

    rubiviry [lat. rubeus, načervenalý], rod obalených virů z čeledi Togaviridae, s genet. informací v jednovláknité…

  • rubixanthin

    rubixanthin, C40H5#6

  • rubl

    rubl [rus.], zákl. ruská měnová jednotka, zavedená Petrem I. Velikým na tolarovém základě; pův. stříbrný r. o…

  • Rublič

    Rublič Zdeněk, 22. 1. 1902 - 27. 3. 1963, č. technik; konstruktér úspěšných čs. sportovních a turistických…

  • Rubljov

    Rubljov (Rublev) Andrej, kolem 1370 až 29. 1. 1430, nejvýzn. rus. středověký malíř; žák Theofana Řeka. Svým…

  • rubní pečeť

    rubní pečeť, pečeť otištěná na rubu jednostranné pečeti, rozměry menší než hl. pečeť. Užívány tak i sekrety…

  • rubopis

    rubopis, indosament, ang. též endorsement, žiro - podpis na určené straně cenného papíru většinou zadní,…

  • rubor

    rubor [lat.], zčervenání, zarudnutí; lék. překrvení (hyperémie) zanícené tkáně; podle řím. lékaře A.…

  • rubrika

    rubrika [lat. rubor, červeň], ve starých rukopisech červeně psané písmo, písmena, slova, odstavce. V souč. zejm. a)…

  • rubrikátor

    rubrikátor, hierarchický klasifikační knihovnický, bibliografický a vědeckoinformační systém, jehož elementem je…

  • Rubruquis

    Rubruquis [ribriki] Willem de, též Ruysbroeck, Rubruk - 1220 až 1230 kolem 1270, vlámský mnich a cestovatel. Z…

  • Rückert

    Rückert [rik-] Friedrich, 16. 5. 1788 až 31. 1. 1866, pseud. Freimund Reinmar, něm. lyrik a dramatik. Psal formálně…

  • ruční hasicí přístroj

    ruční hasicí přístroj, přenosné zařízení, sloužící k hašení právě vzniklých požárů (požárů v zárodku).…

  • ruční obrábění

    ruční obrábění, obrábění využívající fyzickou sílu pracovníka a jeho manuální zručnost. V souč. zůstalo…

  • ruční zbraň

    ruční zbraň, pěchotní zbraň, která je přenášena a při střelbě ovládána samotným střelcem. K r. z. patří…

  • ručnice

    ručnice, pův. (v 15.st). obecné ozn. pro každou ruční palnou zbraň s delší hlavní a s hladkým vývrtem hlavně.…

  • ručník

    ručník 1. text. plátnová, obvykle bavlněná nebo lněná tkanina různé velikosti, používaná k osušování;…

  • Rudá armáda

    viz Sovětská armáda

  • Ruda nad Moravou

    Ruda nad Moravou, obec v Olomouckém kr., okr. Šumperk, na pravém břehu Moravy; 2 477 obyv. (2001) srov. 2 671 obyv. (1980).…

  • ruda nerost

    ruda, přír. seskupení nerostů nebo prvků, které obsahuje kov (v ryzí formě nebo ve slouč.) v množství dostatečném…

  • Rudá obočí

    Rudá obočí, název účastníků velkého rolnického povstání v Číně 17-27 n.l., které příspělo k pádu Wang Manga;…

  • Rudá pomoc ČSR

    Rudá pomoc, masová proletářská organizace v ČSR, zal. 1925 jako sekce Mez. rudé pomoci. Jejím úkolem bylo sjednotit…

  • Rudá pomoc v Polsku

    Rudá pomoc v Polsku, Czerwona Pomoc w Polsce - sekce Mezinárodní rudé pomoci revolucionářům zal. 1924, od 1925 pod názvem…

  • Rudá řeka

    Rudá řeka, čín. Jüan-ťiang, vietnamsky Song-hong - ř. v jv. Cíně a Vietnamu; dlouhá l 200 km. Pramení v Jünnanské…

  • rudá skvrna

    viz Jupiterova rudá skvrna

  • Ruda Śląska

    Ruda Śląska [šlons-], m. v Polsku ve vojvodství Katowice; 164 600 obyv. (1984). Prům. těžební (kamenné uhlí), železářský,…

  • Rudabánya

    Rudabánya [-ňa], m. na SV Maďarska v župě Borsod-Abaúj-Zemplén; 4 000 obyv. (1970). Těžba rud železa.

předchozí hesla

další hesla