Abecední rejstřík: sil…

• SÍL
• SÍLA
• SILB
• SILE
• SILI
• SILJ
• SILK
• SILL
• SILN
• SILO
• SÍLS
• SILT
• SILU
• SILV
• SÍLY

• silikagel

  silikagel, promytý a vysušený gel kys. křemičité, získaný okyselením vodního skla a zahřátím vysráženého gelu.…

• silikátová prefabrikace

  silikátová prefabrikace, výr. stav. prefabrikátů ze silikátů, tj. křemičitanů, získaných žárovým zpracováním.…

• silikáty

  silikáty, křemičitany - a) soli kys. křemičité; anorg. slouč. oxidu křemičitého Si

• silikomangan

  silikomangan, dezoxidační a legovací slitina obsahující 60-75 % Mn, 35-15 % Si, max. 2,5 % C, zbytek Fe.

• silikony

  silikony [lat.], plastické hmoty, syntetické makromolek. organokřemičité slouč. (organosiloxany) vyráběné z organo-halogen-silanů.…

• silikotermie

  silikotermie, metalurgický postup redukce kovových slouč., zejm. oxidů, při níž se jako redukovadlo používá křemík.…

• silikóza

  silikóza [lat.], silikosís - onemocnění vyvolané zaprášením plic prachem oxidu křemičitého. Ohroženi jsou…

• siliqua

  siliqua [-kva, lat.], řím. stříbrná mince, objevující se od 4.st. a odpovídající l/24 solidu; je častá v nálezech…

• Silistra město

  Silistra, m. v sv. Bulharsku, adm. středisko stejnojmenného okrăgu, na Dunaji; 57 700 obyvatel (1982). Prům. dřevozpracující,…

• Silistra okrăg

  Silistra, okrăg v sev. Bulharsku; 2 851 km², 174 500 obyv. (1982), adm. středisko Silistra. Prům. potr., dřevozpracující.…

• silit

  silit [lat.], odporový materiál odolávající vysokým teplotám (do 1 400 °C). Vyrábí se ve tvaru tyčí ze směsi křemíku,…

• Silius Italicus

  Silius Italicus [sí- -kus], †kolem 100, řím. epický básník. V rozsáhlé skladbě Punica (Pověst o punské…

• Siljan

  Siljan, jezero ve stř. Švédsku; 161 m n.m., 290 km², hluboké do 128 m. Odtok do ř. Dalälven. Na S spojeno průlivem…

• Silkeborg

  Silkeborg [selgebor], m. v Dánsku v amtskommune Arhus na V Jutského poloostrova; 37 460 obyv. (2001 úřední odhad) srov.…

• Silla

  Silla, starý korejský stát, pův. na JV Korejského poloostrova (asi l.st. př.n.l. - 7.st. n.l.); od 668 po dobytí Pekče…

• Sillanpää

  Sillanpää [-pé] Frans Eemil, 16. 9. 1888 až 3. 6. 1964, pseud. E. Syväri, finský spisovatel a žurnalista. Autor…

• sillimanit

  sillimanit [-nyt, lat.], bílý, našedlý, zelenavý kosočtverečný nerost tvořící vláknité agregáty, křemičitan…

• Sillinger

  Sillinger Pavel, 19. 7. 1905 - 29. 8. 1938, č. botanik. Zabýval se fytocenolog. a floristickým složením květeny,…

• Sillitoe

  Sillitoe [-tou] Alan, 4. 3. 1928 Nottingham - 25. 4. 2010 Londýn, angl.…

• silná fokusace

  silná fokusace, souč. radiální a vertikální fokusace (soustředění) svazku částic (hl. v protonových synchrotronech)…

• silná komponenta

  silná komponenta, max. silně souvislý podgraf daného orientovaného grafu.

• silné interakce

  silné interakce, vzájemné působení elementárních částic vyznačující se velkou vazbovou konstantou (γ ~10)…

• silně souvislý graf

  silně souvislý graf, orientovaný graf, v němž pro každou dvojici uzlů x, y existuje aspoň jedno orientované…

• silnice pro motorová vozidla

  silnice pro motorová vozidla, rychlostní silnice - silnice dálničního charakteru, označené příslušnou dop. značkou…

• silniční banket

  viz krajnice

• silniční cement

  silniční cement, portlandský a strusko-portlandský cement se speciálním složením, používaný pro cementobetonové…

• silniční dehet

  silniční dehet, nátěrová hmota vyráběná ze smoly připravené z dehtu koksárenského a antracenového oleje; používá…

• silniční doprava

  silniční doprava, dop. osob a věcí silničními vozidly po silničních komunikacích. Může být nemotorová nebo motorová.…

• silniční koruna

  silniční koruna, vrchní část silničního tělesa. Skládá se z vozovky, krajnic, popř. chodníků a dělicího pásu.…

• silniční objekty

  silniční objekty, stavby, kterými se silniční těleso zajišťuje (opěrné, obkladní, zárubní zdi, přemostění,…