Abecední rejstřík: bí…

biologie buňky

biologie buňky, obor biol., který studuje životní projevy buňky; molek. podstatu těchto projevů studuje molek. biol.…
biologie obecně

biologie [řec. bios, život + logos, věda], souhrn věd o živé přírodě, často ozn. jako biol. vědy. Předmětem zkoumání…
biologie vývoje

biologie vývoje, nauka o ontogenetickém vývoji organismů, součást biologie. Zabývá se studiem tvarových a funkčních…
biologismus

biologismus [-iz-, řec.], směr v sociol. mechanicky přenášející biol. pojmy a zákonitosti do oblasti společnosti a…
bioluminiscence

bioluminiscence [-ny-, řec. + lat.], světélkování - schopnost některých živočichů, rostlin a mikroorganismů vydávat…
biom

biom [řec.], ekol. hl. společenstvo rostlin a živočichů, tj. ekosystémy určité geografické zóny nebo oblasti…
biomakromolekuly

biomakromolekuly [řec. + lat.], velké molek. obsahující 10² až 10⁹ podjednotek, sloužící v organismu…
biomasa

biomasa, [řec. + něm.] 1. biol. souhrn látek tvořících těla organismů. Stanovuje se vážením, popř.…
biomedicínské inženýrství.

biomedicínské inženýrství. lék. vědní disciplína, jeden z podoborů bioinženýrství.
biomechanika

biomechanika [-ny-, řec.] 1. nauka o struktuře a mechanismech chování živých organismů; umožňuje aplikaci modelových…
biomembrána

biomembrána [řec.], biologická membrána - velmi složitý systém buňky. V.t. membrána.
biometeorologie

biometeorologie [řec.], nauka studující přímé i nepřímé vlivy (fyz., chem. a fyz. chem.) prostředí zemské atmosféry,…
biometrie

viz biometrika
biometrika

biometrika [řec.] též biometrie a biostatistika - užívání metod mat. statistiky při studiu proměnlivosti (variability)…
biomorfa

biomorfa [řec.], typ celkového tvaru organismu, vzniklý u zástupců vývojově blízkých i vzdálených skupin organismů…
biomorfóza

biomorfóza [řec.], tvarová odchylka orgánů rostlin, způsobená vlivem cizopasného nebo symbiotického organismu. Jsou…
Bión

Bión ze Smyrny, 2.st. př.n.l., řec. básník; o jeho životě nejsou zprávy. V tvorbě napodoboval Theokrita; je mu připisováno…
Biondo

Biondo [bjo-] Flavio, 1392 - 1463, it. teolog, historik a státník; spoluprac. papeže Evžena IV., stoupenec florentského…
bionika

bionika [-ny-, řec.], věda studující možnosti využití poznatků o stavbě a funkcích živých systémů k řešení…
bionomie

bionomie [řec.], nauka o způsobu života živočichů, hl. o průběhu vývojového cyklu druhu. Zahrnuje též ekologii…
bioorganická chemie

bioorganická chemie, obor org. chemie zabývající se chem. podstatou sloučenin přítomných v živých organismech a procesů…
bioplazma

bioplazma [řec.], bioplasma - pojem zaváděný č. histologem F. K. Studničkou v rámci jeho pojetí organizace živoč.…
bioplyn

bioplyn, směs plynů vzniklá anaerobním odbouráváním org. látek, převážně celulózy, mikroorganismy. Obsahuje především…
biopoeze

biopoeze [-po-e-, řec.], teorie o vzniku života na Zemi. V.t. abiogeneze.
biopolymery

biopolymery [řec.], molek. biol. makromolek. látky, které jsou složkou živé hmoty a které vznikají kondenzací…
biopotenciál

biopotenciál [řec. + lat.], zdrav. tech. výraz pro napětí měřené mezi dvěma body tkáně organismu, vzniklé…
biopsie

biopsie [řec.], mikroskopické vyšetření tkáňového vzorku nebo části některých orgánů, jež byly excidovány (vyňaty)…
biopsychická aktivita

biopsychická aktivita složitá síť vztahů mezi všemi subsystémy lidského organismu umožňující průběh psychických…
biopterin

biopterin [-rín, řec.], l-(2-amino-4-hydroxy-6-pteridinyl)-l,2propandiol; heterocyklická sloučenina; vyskytuje se v kvasinkách,…
bioregion

bioregion [řec. + lat.], ekol. velká klimatická oblast Země, v níž se vyskytuje jednotný typ vegetace. V.t. arboreál;…

Abecední rejstřík

Oborový rejstřík

Abecední rejstřík: bí…

Top Ten