Abecední rejstřík: e…

Hesla 301 - 330 z 2456 nalezených

  • echinokokóza

    echinokokóza [řec.], parazitární onemocnění zvířat (přenosné na člověka) vyvolané boubelem tasemnice měchožila…

  • echinopluteus

    echinopluteus [řec. + lat.], larva ježovek.

  • echínos

    echínos [řec.], koncový článek hlavice dórského sloupu ve tvaru talíře, umístěný pod abakem; navazuje přímo na…

  • Echiuroidea

    viz rypohlavci

  • Echo družice

    Echo, balónová družice (USA) potažená hliníkem; odrážela pasívně radiové signály. E. l (1960), průměr 30 m; zanikla…

  • Echó nymfa

    Echó [řec. ozvěna], u Ovidia horská nymfa, která zemřela láskou k Narkissovi.…

  • echo obecně

    echo [řec.] 1. ozvěna; 2. hovorově návěstí, znamení, zpráva; 3. fyz. viz ozvěna.

  • echoencefalografie

    echoencefalografie [řec.], echoencephalographia, sonografie - speciální lék. diagnostická metoda vyšetření dutiny…

  • echografie

    echografie [řec.], vyšetřovací metoda využívající odraz ultrazvuku od tkání s různými akustickými vlastnostmi.…

  • echokardiografie

    echokardiografie [-dy-, řec.], lék. (kardiologická) diagnostická metoda vyšetření srdce přístrojem (echokardiografem),…

  • echokineze

    viz echomatismus

  • echolog

    echolog, heslo nenalezeno. Zkuste echolot.

  • echolokace

    echolokace [řec. + lat.], ekol. orientace některých živočichů v prostoru vysíláním ultrazvuků a jejich zpětnou…

  • echolot

    echolot [řec.], ozvěnový hloubkoměr pracující na principu měření času mezi vysláním a návratem zvukových, elmag.…

  • echomatismus

    echomatismus [-tyz-, řec.], echokineze - porucha jednání charakterizovaná napodobováním činnosti druhých lidí: pohybů…

  • Echternach

    Echternach, m. v Lucembursku na ř. Sauer; 4 800 obyv. (2002) srovnej 3 800 obyv. (1970). Prům. chem. vláken, potravinářský.…

  • Eicinger

    Eicinger [aj-] (Eiczing) Ulrich von, †1460, rak. politik; za služby ve fin. správě povýšen (1439) do šlechtického…

  • Eickstedt

    Eickstedt [ajkštet] Egon, 10. 4. 1892 až 20. 12. 1965, něm. (NSR) antropolog; prof. univ. ve Wrocławi a Mainzu.…

  • eidam

    eidam [aj-, ej-, podle niz. m. Edam], sýr lisovaný se slabě dohřívanou sýřeninou; bývá ve tvaru koule nebo cihly,…

  • Eider

    Eider [aj-], ř. v sev. NSR; dlouhá 188 km. Pramení v močálech po čtvrtohorním zalednění, ústí do Sev. moře. Částí…

  • eidetická redukce

    eidetická redukce [-ty-], metodologický postup, operace, kterou se chtěl E. Husserl ve své fenomenologii dopracovat k obecně…

  • eidos

    eidos [řec.] a) u Platóna idea jakožto věčný pravzor předmětů zkušenosti; b) u Aristotela a pozdějších ant. filozofů…

  • Eidsvoll

    Eidsvoll, město v sev. Norsku. Na statku E., 6 km vzdáleném od m. E., 16. 2. 1814 vyhlásili volení zástupci všech vrstev…

  • Eienstein

    Eienstein, heslo nenalezeno. Zkuste Einstein Albert, Einstein Alfred apod.

  • eifel odborně

    eifel [aj-, podle něm. pohoří Eifel] standardní stratigraf. stupeň nižšího stř. devonu, zavedený 1836. Částečné…

  • Eifel vrchovina

    Eifel [aj-], vrchovina v NSR; sz. část Porýnské břidličné vrchoviny mezi údolími Mosely a stř. Rýna, nejvyšší…

  • Eiffel

    Eiffel [efel i ajfel] Alexandre Gustave, 15. 12. 1832 - 28. 12. 1923, fr. inženýr. Konstruoval mosty a ocelové haly.…

  • Eiffelova věž

    Eiffelova věž [ajfe-, hov. Eiffelovka; fr. Tour Eiffel], ocelová rozhledna v Paříži, vysoká 321 m; postavená…

  • Eigen

    Eigen [aj-] Manfred, *9. 5. 1927, něm. (NSR) fyz. chemik. Zabývá se kinetikou chem. reakcí. Nob.c. (1967) spolu…

  • Eich

    Eich [ajch] Günther, l. 2. 1907 - 20. 12. 1972, něm. (NSR) básník, prozaik a dramatik; člen Skupiny 47. V jeho…