Abecední rejstřík: di…

Hesla 331 - 360 z 807 nalezených

  • dichroman sodný

    dichroman sodný, Na2Cr2O7.2H2O, má obdobné vlastnosti jako dichroman draselný, je však rozpustnější…

  • diis aliter visum

    diis aliter visum, [lat.], bohové jinak rozhodli, citát z Vergilia, odpovídá českému přísloví: člověk míní, pánbůh…

  • diisokyanáty

    diisokyanáty [dy-izo-, řec.], org. látky, které mají ve své molek. dvě isokyanaté skupiny, např. 2,4- a 2,6-toluylendiisokyanát,…

  • Dijala

    Dijala [dy-], guvernorát v sv. lráku; 19 301 km2, 588 000 obyv. (1977), adm. středisko Bákubá.

  • Dijkstrová

    Dijkstrová [dej-] Sjouke, *28. 1. 1942, niz. krasobt.uslařka; 1962-64 mistryně světa, olympijská vítězka 1964…

  • Dijon

    Dijon [dyžon], kr.m. ve vých. Francii v kr. Bourgogne, středisko dpt. Côte-d,Or v pánvi Saôny; 152 000 obyv. (1975).…

  • Dikaiarchos

    Dikaiarchos [dy-] z Messeny, *kolem 340 př.n.l., starořec. filozof a spisovatel, peripatetik; žák Aristotelův a Theofrastův.…

  • dikakodyl

    dikakodyl [dy-, řec.], tetramethyldiarsin, (CH3)2As-As(CH3)2, jedovatá kapalina odporného zápachu;…

  • dikarbonylové sloučeniny

    dikarbonylové sloučeniny [dy-], org. látky, v jejichž molek. jsou obsaženy dvě karbonylové skupiny = C = O. Mezi d.…

  • dikaryont

    dikaryont [dy-, řec.], organismus obsahující ve svých buňkách po dvou buněčných jádrech. Dikaryontní stadium se…

  • dikce

    dikce [dy-, lat.], osobitý způsob výslovnosti, např. nedbalá dikce, také zvláštní, jedinečný způsob vyjadřování…

  • dikdik

    dikdik [dykdyk], Madoqua - rod přežvýkavých sudokopytníků z čeledi turovitých. Malé antilopy, jen 40 cm vysoké,…

  • Diké bohyně

    Diké [dy-], řec. bohyně spravedlnosti; panenská ochránkyně práva a nepřítelkyně lsti.

  • díké ve filozofii

    díké [dý-, řec.] filoz . u Anaximandra sociomorfní vyjádření vnitřní zákoni. tosti světa, která dává…

  • dikobrazovití

    dikobrazovití [dy-, rus.], Hystricidae čeleď savců z řádu hlodavců. Velcí hlodavci s typickým tvarem spodní…

  • Dikoje polje

    Dikoje polje [ďi-], hist. název ukr. a jihorus. stepí mezi ř. Donem, horním tokem Oky a levými přítoky Dněpru a Děsny,…

  • dikotex

    dikotex [dy-], čs. herbicidní přípravek k ochraně obilovin a lnu, na bázi účinné látky MCPA (sodné soli 2-metyl-4-chlorfenoxyoctové…

  • dikrocelióza

    dikrocelióza [dy-, řec.], onemocnění ovcí a dalších býložravců, vzácně i člověka, působené motolicí kopinatou,…

  • diktafon

    diktafon [dy-, lat. + řec.], prostředek dokladové tech. určený k přechodnému zaznamenání lidského hlasu na magn.…

  • diktát

    diktát [dy-, lat.] 1. rozkaz, autoritativní přikazování; 2. předříkávání textu, který má být zapsán;…

  • diktátor

    diktátor [dy-, lat.] 1. vládce s neomezenou mocí, která mu buď byla svěřena, nebo kterou uchvátil; 2.

  • diktatura

    diktatura [lat.] ang. dictatorship - způsob uskutečňování moci ve státě. Vyjadřuje především podstatu každé…

  • diktatura proletariátu

    diktatura proletariátu, vláda děl. třídy, vzniklá vítěznou social. revolucí, jejímž cílem je vybudování social.…

  • Diktonius

    Diktonius [dyktúny-] Elmer, 20. 1. 1896 - 23.9. 1961, finskošvéd. spisovatel. Vůdčí osobnost finskošvéd. poezie…

  • diktyogeneze

    diktyogeneze [dy-, řec.], geol . tektonické pohyby probíhající na pozadí epeirogenetických pohybů, jež však…

  • diktyokaulóza

    diktyokaulóza [dy-, řec. + lat.], plicní červivost - onemocnění sudokopytníků, vzácně lichokopytníků, působené…

  • diktyozóm

    diktyozóm [dy-, řec.], Golgiho tělísko - diskontinuitní (nesouvislý) útvar Golgiho aparátu v buňce. V.t. Golgiho aparát.…

  • Diktys

    Diktys [dy-], zv. též D. Krétský, domnělý účastník trojské války a autor ztraceného řec. románu o trojské válce,…

  • dikumarol

    dikumarol [dy-, řec. + indiánské jaz.], dikumarin, 3,3'-methylendikumarin-4,4,-diol. Používá se v lék. jako antikoagulans.…

  • dikyslík

    dikyslík [dy-], racionální název pro molek. kyslík, O2.