Abecední rejstřík: di…

Hesla 571 - 600 z 807 nalezených

  • Dirichlet

    Dirichlet [dyriklé] Peter Gustav Lejeune, 13.2. 1805 - 5.5. 1859, něm. matematik; Gaussův nástupce na univ. v Göttingenu.…

  • dirimovat

    dirimovat, rozhodovat výsledek hlasování v případě, že došlo k rovnosti hlasů.

  • dírkonošci

    dírkonošci, dírkovci, Foraminifera řád, popř. třída mořských prvoků ze skupiny kořenonožců. Tělo je ukryto…

  • dírkovci

    viz dírkonošci

  • dírkovitost listů

    dírkovitost listů, onemocnění rostlin působené parazitickými houbami. Projevuje se červenými, později hnědnoucími…

  • dirt

    dirt, [de:(r)t] ang. - špína, štěrk, suť. Odtud dirt road - polní cesta; příd. jm. dirty - špinavý…

  • dis-

    dis- [dys-, lat.], předpona cizích slov znamenající roz- (dislokace), ne- (disharmonie).

  • disacharidy

    disacharidy [dy-, řec.], sacharidy složené ze dvou monosacharidů v několika kombinacích. D. jsou např. sacharóza, maltóza,…

  • disážio

    disážio [dy-, it.] a) rozdíl mezi cenou zboží vyjádřenou v méně hodnotné peněžní jed. proti ceně v hodnotnější…

  • discantus

    discantus [dyskan-, lat.] 1. skladebná technika evr. středověkého vícehlasého zpěvu; pův. dvojzpěv vůbec,…

  • disciplína

    disciplína [lat.] 1. kázeň; 2. odvětví nebo obor činnosti (ve vědě, sportu). V.t. disciplinární obecně,…

  • disciplinární obecně

    disciplinární, kázně se týkající, kárný, např. disciplinární řízení, disciplinární komise. V.t. disciplína.…

  • Discomycetes

    viz terčoplodé houby

  • Discosauriscus

    Discosauriscus [dysko-kus], vymřelý obojživelník, hojný krytolebec s ještěrkovitým tělem (délka až 45 cm), se zaobleně…

  • Discoverer

    Discoverer [dyska-], název třiceti osmi amer. umělých družic, vypouštěných od 28. 2. 1959 oficiálně do 27. 2. 1962,…

  • Discovery mělčina

    Discovery [dyska-], mělčina v Atlantském oceánu jz. od mysu Dobré naděje; hluboká až 671 m.

  • Discovery záliv

    Discovery [dyska-], záliv v Indickém oceánu na již. pobřeží Austrálie.

  • diseminace

    diseminace [dy-, lat.], bot. a) uvolňování výtrusů nebo semen ze zralých výtrusnic, šištic nebo plodů, vysemeňování…

  • disent

    disent, opozice totalitního režimu a jeho ideologie, obvykle vládnoucím režimem pronásledovaná. D. se obvykle staví…

  • disertace

    disertace [dyser-, lat.], písemná práce předkládaná za účelem prokázání specifických znalostí, schopností a vědomostí;…

  • disfunkce

    disfunkce [dys-, lat.], sociol. taková činnost nějakého prvku systému, která je v konfliktu s jeho potřebami;…

  • disgustovaný

    disgustovaný, [z lat.] znechucený.

  • disharmonie

    disharmonie [dyz-ny-, lat. + řec.], nelibozvuk, nesoulad, opak harmonie, nevyváženost.

  • disident

    disident [dy-, lat. odpůrce], odštěpenec, rozkolník, odpadlík (zvl. náb. nebo polit.). Osoba, která je nebo byla z polit.…

  • disimilace

    disimilace [dy-, lat.] jaz . rozrůznění hlásek pův. stejných (praslovanské pletti - plésti ) nebo…

  • disimulace

    disimulace [dy-, lat.] 1. lék. dissimulatio - vědomé zastírání chorobných příznaků; 2. právo…

  • disipace energie

    disipace energie [dy-], nevratná přeměna části celk. energie v jiné druhy energie, zejm. v teplo (např. třením).

  • disipace slapových vln

    disipace slapových vln, geof. ztráta energie slapů vlivem tření. Odhaduje se na 2,2.1014 W.

  • disipace v atmosféře

    disipace v atmosféře, přeměna kinetické energie proudícího vzduchu na teplo působením vnitřního tření (vazkosti)…

  • disipativní síla

    viz síla

předchozí hesla

další hesla