Abecední rejstřík: chr…
Hesla 61 - 90 z 177 nalezených
chrom
chrom chromium - Cr, chem. prvek VI.A skupiny periodické soustavy, at. číslo 24, relat. at. hm. 51,9961. Stříbrobílý,…
chroma
chroma [řec.], vlastnost zrakového počitku umožňující posoudit, jaké množství čistého pestrého světla je na něm…
chromalitování oceli
chromalitování oceli, difúzní proces, jímž se sytí povrch ocelových předmětů současně chromem a hliníkem při…
chroman
chroman [řec.], heterocyklická slouč. Chromanové jádro je součástí molek. biol. důl. tokoferolů (vitamín E).
chromatická adaptace
chromatická adaptace [ty-] 1. fyz . viz barevné naladění;2. bot . přizpůsobení řas a sinic žijících…
chromatická vada
viz barevná vada
chromatické číslo
chromatické číslo, nejmenší počet barev, jimiž se dají obarvit uzly zkoumaného neorientovaného grafu za těchto podmínek:…
chromatický index
chromatický index, hranové chromatické číslo - nejmenší počet barev, jimiž se dají obarvit hrany zkoumaného neorientovaného…
chromatický mnohočlen
chromatický mnohočlen, mnohočlen v (celistvé) proměnné x udávající, kolika způsoby se dají obarvit uzly uvažovaného…
chromatičnost světla
chromatičnost světla, dříve barva světla - barevná jakost světla vyjádřená jeho trichromatickými souřadnicemi (nebo…
chromatida
chromatida [-tý-, řec.], genet . podélná polovina chromozómu v období pozdní interfáze, profáze a metafáze…
chromatidový můstek
chromatidový můstek [-tý-], genet . útvar v mitotické anafázi dělení bunečného jádra, tvořený dicentrickým…
chromatika
chromatika [-ty-, řec.], hud . ve vývoji skladebného slohu obohacení diatoniky o další tóny, které v půltónových…
chromatin
chromatin [-týn, řec.], cytologie část jaderné hmoty, barvící se bazickými barvivy (odtud název), soustředěná…
Chromatium
Chromatium [-ty-, řec.], rod gramnegativních anaerobních fototrofních tyčinkovitých bakterií z čeledi Chromatiaceae…
chromatofor
chromatofor, [řec.] 1. bot. st. ozn. pro plastid, používané hl. v algologii; 2. zool. pigmentová…
chromatografie
chromatografie [řec.], chem. fyz. způsob analytického nebo preparativního dělení směsí plynných látek nebo látek…
chromatometrie
chromatometrie [řec.], bichromatometrie - oxidimetrická metoda odměrné analýzy, používající odměrného roztoku dichromanu…
chromátování
chromátování [řec.], chem. úprava povrchu železných kovů, zinku, kadmia a hořčíku, spočívající ve vytváření…
chromatron
chromatron, druh barevné obrazovky používaný v přijímačích a monitorech pro barevnou televizi. Základní řešení…
Chromek
Chromek Rudolf, *21. 10. 1918, č. herec; 1948-81 člen Státního div. v Brně. Z rolí: Bonifác (J. K. Tyl,…
chrominance
chrominance [řec. + lat.] kolorimetrický rozdíl mezi posuzovaným barevným podnětem a referenčním barevným podnětem…
chromit
chromit [řec.], černý krychlový nerost, oxid železnato-chromitý, t = 5,5, h = 4,5 až 4,8, většinou hrubě…
chromium
viz chrom
chrommagnezit
chrommagnezit, žáruvzdorný materiál vyráběný ze směsi magnezitového slínku a chromové rudy. Při obsahu chromové…
chromo-
chromo- [řec.], první část složených cizích slov znamenající barva, barevný (chromotypie).
Chromobacterium
Chromobacterium [-kté-, řec.], rod gramnegativních, fakultativně anaerobních až striktně aerobních tyčinkovitých…
chromocentra
chromocentra [řec.], prochromozómy heterochromatické úseky chromozómů, patrné v interfázovém jádře buňky jako zrna…
chromodynamika
chromofor
chromofor [řec.], barvotvorná skupina atomů v molek. bezbarvé org. látky, chromogenu; nenasycené skupiny atomů, které…