Abecední rejstřík: py…

• PY
• PÝC
• PYD
• PYE
• PYG
• PYJ
• PYK
• PYL
• PYN
• PYO
• PYP
• PYR
• PYS
• PYŠ
• PYT
• PYX
• PYŽ

• pyridinové nukleotidy

  pyridinové nukleotidy [-dý- -ty-], ozn. pro slouč. nikotinamidadenindinukleotid (NAD) a nikotinamidadenindinukleotidfosfát…

• pyridoxal

  pyridoxal, jedna ze tří forem vitamínu B₆. Z p. vzniká působením enzymu akt. forma vitamínu B₆ - pyridoxalfosfát.…

• pyridoxalfosfát

  pyridoxalfosfát, koenzym řady enzymů metabolismu aminokyselin, vznikající enzymově z vitamínu B₆.

• pyridoxamin

  pyridoxamin [-ín], jedna ze tří forem vitamínu B₆. Z p. vzniká enzymově akt. forma vitamínu B₆ - pyridoxalfosfát.…

• pyridoxaminfosfát

  pyridoxaminfosfát, koenzymová forma vitamínu B₆ jako donor aminoskuptny.

• pyridoxin

  pyridoxin [-ín], adermin, vitamín B₆ 5-hydroxy-6-methyl-3,4pyridindimethanol; nezbytná složka lidské výživy.…

• pyrimidin

  pyrimidin [-dý-], molek. biol. bazická, dusík obsahující heterocyklická slouččenina; zákl. cytosinu,…

• pyrimidiny

  pyrimidiny [-dý-], l,3-diaziny, heterocyklické dusíkaté slouč., hojně se vyskytující v přírodě. Tzv. pyrimidinové…

• pyrit

  pyrit [řec.], kyz železný - mosazně žlutý nerost kovového vzhledu, krychlová modifikace disulfidu železnatého; t…

• pyritové tavení

  pyritové tavení, metalurgické zpracování měděných sulfidických rud. Rudy se taví v šachtové peci v silně oxidační…

• pyro-

  pyro- [řec.], první část složených slov značící vztah k ohni nebo k žáru (pyrofagie - polykání ohně).

• pyroceram

  pyroceram [řec.], obchodní název pro amer. typ keramického skla.

• pyroelektrický krystal

  pyroelektrický krystal, diel. krystal vykazující pyroel. vlastnosti. Nemá střed symetrie a má polární osu. Např.:…

• pyroelektřina

  pyroelektřina, změna el. polarizace způsobená změnou teploty v diel. krystalech bez středu symetrie a s polární osou.…

• pyroferal

  pyroferal [řec. + lat.], karbidická, žárovzdorná litina legovaná 28-30 % Al a obsahující asi 1,2 % C. Odolná proti…

• pyrofyllit

  pyrofyllit [řec.], perleťově bílý, někdy nažloutlý i nazelenalý štěpný nerost, křemičitan hlinitý, obsahující…

• pyrofyt

  pyrofyt [řec.], rostlina podporovaná ve svém rozšíření požáry. P. se vyskytují např. v pravidelně vypalovaných…

• pyrogalol

  pyrogalol C₆H₃(H)₃, 1,2,3-trihydroxybenzen. Vyrábí se z galové kys. Používá se např. v analýze…

• pyrogeny

  pyrogeny [řec.], látky obvykle mikrobiálního pův., které po parenterálním vpravení do organismu vyvolávají horečnatou…

• pyrohroznová kyselina

  pyrohroznová kyselina, acidum pyruvicum, CH₃CCH, 2-oxopropionová kys., důl. meziprodukt metabolismu. V…

• pyrokatechin

  pyrokatechin [-ín, řec.], C₆H₄(OH)₂, orthodihydroxybenzen, bezbarvý krystalický prášek, rozpustný…

• pyrokatechol

  pyrokatechol, C₆H₄(OH)₂, 1,2-dihydroxybenzen, o-dihydroxybenzen, org. látka vznikající při…

• pyroklastické horniny

  pyroklastické horniny [-ty-], usazeniny vzniklé nahromaděním sypkého materiálu vyvrženého sopkami (sopečný popel,…

• pyrolýza

  pyrolýza [řec.] a) tepelný rozklad anorg. i org. látek; b) petrochem. proces při němž se tepelně štěpí (při 750…

• pyromanie

  pyromanie [řec.], psychická porucha charakterizovaná chorobnou touhou po zakládání požárů (žhářstvím). Odtud pyroman…

• pyrometalurgie

  pyrometalurgie, hut. výr. kovů z rud při vysokých teplotách. Potřebné teplo se přivádí dodaným palivem (které…

• pyrometr

  pyrometr, ardometr, žároměr - radiační teploměr určující např. teplotu nepřímo měřením elmag. záření vysílaného…

• pyromorfit

  pyromorfit [řec.], zelený nebo hnědý, většinou sloupcovitý šesterečný nerost, fosforečnan olovnatý, obsahující…

• Pyronema

  Pyronema [řec.], ohnivka - rod terčoplodých hub. Známo několik druhů. Pyronema omphalodea roste na lesních spáleništích…

• pyrop

  pyrop [řec.], český granát - ohnivě červený krychlový nerost ze skupiny granátů, křemičitan hořečnato-hlinitý;…