Abecední rejstřík: tar…
- TARA
- TARB
- TARC
- TARČ
- TARD
- TÁRE
- TÂRG
- TARH
- TARI
- TARK
- TARL
- TARN
- TARO
- TARP
- TARQ
- TARR
- TARS
- TARŠ
- TART
- TARV
- TARZ
Hesla 61 - 90 z 96 nalezených
Tarnobrzeg město
Tarnobrzeg [-břeg], vojvodské m. v jv. Polsku ve stejnojmenném vojvodství, na Visle; 42 300 obyv. (1985). Prům. chem.…
Tarnovo
Tarnovo, Trnovo - m. (hl. m. v 11.-14. st.) v Bulharsku, na Jantře, 71 000 obyv. (1987). Prům. tex., kožařský,…
Tarnów kraj
Tarnów, vojvodství v jv. Polsku; 4 151 km2, 641 500 obyv. (1985), vojvodské město Tarnów. Průmysl stroj., chemický,…
Tarnów město
Tarnów [-nuv], vojvodské m. v jv. Polsku ve stejnojmenném vojvodství; 115 900 obyv. (1985). Průmysl chem., el.tech., stroj.,…
Tarnowski
Tarnowski Jan , 1488 - 16. 5. 1561, pol. vojevůdce a voj. teoretik. Od 1527 velký korunní hetman a rus. vojevoda,…
Tarnowskie Góry
Tarnowskie Góry [-skje gu-], m. v Polsku ve vojvodství Katowice; 72 900 obyv. (1985). Prům. hut. (zinek), důlního stroj.,…
Taro
Taro, ř. v Itálii; pravostranný přítok Pádu, dlouhý 126 kilometrů.
tarogato
tarogato [maď.], maď. lidový hud. nástroj; pův. dvojjazýčkový dřevěný aerofon s kónickou trubicí, 1900 změněn…
tarok
tarok [it. tarocco, fr. tarot] a) druh karet a karetní hra it. pův. o 78 listech, nazývaná v 15.st. "triumphi" (trumfy);…
taroky
taroky [it. tarocchi], název č. tarokových karet a karetní hry s pravidly, užívající 54 listů (malé karty, honéry)…
tarot
tarot [fr., z it. tarocco], druh karet a karetních her nejasného pův.; pojem splývající v některých jaz. (fr., it.)…
tárovací žlab
tárovací žlab, zařízení sloužící k tárování (cejchování) přístrojů na měření rychlosti vody, tzv. hydrometrických…
Tarpeia
Tarpeia [-péja], legendární řím. zrádkyně vlasti, která při obléhání Říma Sabiny za Romulovy vlády vydala nepříteli…
Tarquinia
Tarquinia [-kvínyja], m. ve stř. Itálii v kr. Lazio; 14 859 obyv. (2004) srov. 13 000 obyv.…
Tarquiniové
Tarquiniové [-kvínyjo-], podle řím. tradice etruská dyn. řím. králů. Jejími hl. představiteli byli Servius Tullius…
Tarragona město
Tarragona, přístavní m. ve Španělsku, v Katalánsku, 115 000 obyv. (1994). Zeměd. Řím. památky.
Tarragona provincie
Tarragona, provincie v sv. Španělsku, u Středozemního moře; 6 283 km2, 654 149 obyv. (2003 úřední odhad) srov.…
Tarrasa
Tarrasa, též Terrasa - m. ve vých. Španělsku v Katalánii v provincii Barcelona; 173 775 obyv. (2001) srov. 156 000 obyv.…
Tarski
Tarski Alfred , 14. 1. 1902 - 26. 10. 1983, pol. logik a matematik; jeden z hl. představitelů lvovsko-varšavské…
Tarsonemus
Tarsonemus [-zoné-], rod roztočů z čeledi roztočíkovitých. Škůdci rostlin; působí hálky nebo kadeřavost, např.…
Tarsus město
Tarsus, m. v Turecku v již. Anatólii v provincii lçel; 121 100 obyv. (1980). Prům. text.; obch. středisko zeměd. oblasti.…
tarsus odborně
tarsus [-zu-, řec.], anat. a) u členovců článkované chodidlo; b) u suchozemských obratlovců část kostry zadní…
Taršíš
viz Tartéssos
Tartaglia
Tartaglia [-talja] Niccolo Fontana, 1500 - 13.12. 1557, it. fyzik a matematik. Zabýval se mat., mech., balistikou,…
tartak
tartak, starozákonní výraz blíže neurčeného významu; předpokládané ozn. hlubokých temnot nebo babylónského božstva…
tartan obecně
tartan [angl.] 1. ozn. vzoru a kombinace barev na plédu a sukni - kilt - skotských klanů; každý klan měl vl. tartan;…
tartan titul
tartan, tartánu, turtánu - titul vrchního velitele asyrského vojska.
Tartaros
Tartaros, řec . mytol . pův. kovové vězení Titánů, později zvl. část podsvětí, kde jsou trestány…
tartarus emeticus
Tartéssos
Tartéssos, Taršíš - starověké m. zřejmě u dnešního špan. Cádizu; proslulé bohatstvím a zejm. obchodem s kovy.…