Abecední rejstřík: he…

Hesla 631 - 660 z 745 nalezených

  • Hésychios z Alexandrie

    Hésychios z Alexandrie, 5.st., řec. učenec. Sestavil rozsáhlý řec. slovník, v němž kromě materiálu převzatého…

  • Heš

    Heš Vilém . 3. 7. 1860 - 4. 1. 1908, č. operní pěvec (bas); 1882-94 člen ND, 1894-96 opery v Hamburku, od 1896…

  • hetairie

    hetairie [řec.] 1. soukromá sdružení v ant. Řecku. Jejich členové (hetairoi = druhové) uctívali společné…

  • hetéra

    hetéra [řec.], družka, přítelkyně, společnice; ve starověkém Řecku žena, která vedla svobodný způsob života…

  • hetérismus

    hetérismus [řec.], termín zavedený J. J. Bachofenem k ozn. rané hist. formy vztahu mezi mužem a ženou, který se dnes…

  • hetero-

    hetero- [řec.], první část složených cizích slov znamenající jiný, různý, rozličný, odlišný (heterodoxie, heterostylie).…

  • heteroatom

    heteroatom, v molek. org. slouč. jiný atom než atom uhlíku nebo vodíku. V.t. heterocyklické sloučeniny.

  • heteroauxin

    heteroauxin, 3-indolyloctová kyselina, derivát indolu. Jeden z nejdéle známých fytohormonů. H. podporuje růst a rozvoj…

  • heterocyklické sloučeniny

    heterocyklické sloučeniny, cyklické slouč. obsahující jako součást cyklu jeden nebo více heteroatomů, tj. jiných…

  • Heterodera schachti

    Heterodera schachti [šachty, řec.], háďátko řepné - drobná hlístice, škůdce řepy cukrovky.

  • heterodoxie

    heterodoxie [řec.], v círk. terminologii nauky neprohlášené sice za herezi, ale neortodoxní. Někdy pojem h. užíván…

  • heteroduplex

    heteroduplex [řec. + lat.], dvouvláknová molek. nukleové kys., vzniklá spojením polynukleotidů různého pův.; vyskytují…

  • heterodyn

    heterodyn [řec.], radiotech. elektronkový nebo tranzistorový oscilátor, užívaný v radiokomunikačních přijímačích…

  • heterofág

    heterofág [řec.], st., dnes již neužívané ozn. pro živočicha živícího se různorodou potravou. V.t. omnivor; pantofág.…

  • heterofonie

    heterofonie [-ny-, řec.], hud . primitivní forma vícehlasu, vznikající odchylkami od zákl. jednohlasé vokální…

  • heteroforie

    heteroforie [řec.], heterophoria - skryté šilhání (latentní strabismus).

  • heterofylie

    heterofylie [-fí-, řec.], různolistost vlastnost některých rostlin vytvářet dva odlišné tvary listů na jednom jedinci,…

  • heterogamety

    viz anizogamety

  • heterogamie

    heterogamie [řec.], anizogamie - pohlavní způsob rozmnožování organismů, při němž splývají tvarově i funkčně…

  • heterogenetická indukce

    heterogenetická indukce, zvl. případ rozrůzňování pletiv rostlin, při němž navozuje diferencovaná buňka nebo pletivo…

  • heterogeneze

    viz abiogeneze

  • heterogenní

    heterogenní [řec.], různorodý - mající nestejnou strukturu (suspenze, emulze). H. fyz. soustava má různé vlastnosti…

  • heterogenota

    heterogenota, genet . bakteriální buňka, která je pro malou část svého genomu (jeden či dva geny) diploidní.…

  • heterogonie

    heterogonie [-ny-, řec.], různorodost střídání generací živočichů, kteří se rozmnožují neoplozenými vajíčky,…

  • heterochromatin

    heterochromatin [-týn, řec.], část chromatinu, projevující se silnou bazofilní barvitelností v interfázi; vykazuje…

  • heterochromozóm

    heterochromozóm [řec.], pohlavní chromozóm. V.t. autozóm.

  • heterochronie

    heterochronie [-ny-, řec.], změna projevující se ve fylogenezi organismů, kdy některé morfogenetické děje vázané…

  • heterokarpie

    heterokarpie [řec.], výskyt plodů různého tvaru na témže jedinci rostliny, např. na měsičku lékařském.

  • heterokaryont

    heterokaryont [řec.], jedinec, který má dvě nebo více jader nestejného genotypu v jedné buňce. Opak homokaryont.

  • heterokaryontový test

    heterokaryontový test [řec.], genet. jedna z metod, které zjišťují, zda studovaný znak je podmíněn funkcí…

předchozí hesla

další hesla