Abecední rejstřík: d…

Hesla 721 - 750 z 4596 nalezených

  • Dectra

    Dectra [-k-], navigační systém užívaný v let. a nám. dop. k průběžnému stanovování polohy dop. prostředku. V…

  • decurio

    decurio [-kurijó, lat.], v řím. vojsku velitel desetičlenného jízdního oddílu (decurie). V.t. curiales.

  • Déczi

    Déczi [-ci] Laco (Ladislav), *29. 3. 1938, sl. džezový trumpetista; od 1962 působí převážně v Praze, zprvu…

  • Děčín město

    Děčín, okr. m. v Ústeckém kr., na soutoku Ploučnice s Labem; 53 938 obyv. (2001). Muzeum. Zámek. Pův. hradiště uváděno…

  • Děčín okres

    Děčín, okr. v Ústeckém kr.; 909 km2, 137 768 obvv. (1984), 152 obyv./km2, okr. m. Děčín. Měl (1980)…

  • Děčínská vrchovina

    Děčínská vrchovina, geomorfologický celek v ČR a Německu (Elbsandsteingebirge) na SV Krušnohorské hornatiny; nejvyšší…

  • Děčínské stěny

    Děčínské stěny, geomorfologický podcelek v ČR v jz. a stř. části Děčínské vrchoviny; nejvyšší Děčínský…

  • Děčínský Sněžník

    Děčínský Sněžník, h. v ČR na Z Děčínské vrchoviny sev. od Jílového, 723 m n.m. Zalesněná stolová h. z kvádrových…

  • Dědeček Pavel

    Dědeček Pavel, 27. 12. 1885 - 23. 11. 1954, č. dirigent a hud. pedagog; prof. AMU. Působil krátce jako dirigent…

  • Dedeček Vladimír

    Dedeček Vladimír, *26. 5. 1929, sl. architekt; tvorba je zaměřena na problematiku školských a veř. staveb. Autor…

  • Dedekind

    Dedekind [dé-] Richard Julius Wilhelm, 6. 10. 1831 - 12. 2. 1916, něm. matematik; člen fr., it. a něm. AV. Studoval…

  • dědění

    dědění, přechod majetku zemřelé osoby (zůstavitele) na její dědice. Vztahy vznikající v souvislosti s d. upravuje…

  • dederon

    dederon [DDR + on], obch. název syntetického polyamidového vlákna vyráběného v býv. vých. Německu - NDR, něm. DDR.…

  • dědic

    dědic 1. viz dědění;2. v obdobi feud. svobodný vlastník půdy, poddaný přímo panovníkovi.

  • dědická nezpůsobilost

    dědická nezpůsobilost, nezpůsobilý dědit je ten, kdo, ač by jinak podle závěti nebo zákona dědil, dopustí se trestného…

  • dědické právo

    dědické právo, souhrn práv. norem upravujících vztahy, jimiž se uskutečňuje přechod majetku zemřelé osoby na její…

  • dědičné choroby

    dědičné choroby, skupinové ozn. pro onemocnění různé etiologie a závažnosti. Vznikají buď novou mutací (genet.…

  • dědičné právo

    viz německé právo

  • dědičné země

    dědičné země, Erbländer - od 17.st. Habsburky užívané ozn. pro jejich državy ve stř. Evropě; dělily se dále na…

  • dědičnost

    dědičnost, hereditas - obecně biol. jev, který zabezpečuje biol. podobnost až shodnost znaků a vlastností rodičů…

  • dědičný pacht

    viz emfyteuse

  • dediferenciace

    dediferenciace [-dy-, lat.], dediferenciatio; 1. biol . proces spojený se ztrátou funkční specializace; přeměna…

  • dedikace

    dedikace [-dy-, lat.], věnování, připsání knihy, um. či věd. díla někomu; zasvěcení, např. chrámu nějakému…

  • Dědina tok

    Dědina, tok ve vých. Cechách; pravostranný přítok Orlice u Třebechovic pod Orebem, dlouhý 51,8 km, povodí 333,22 km2.…

  • Dědina Václav

    Dědina Václav . 6. 12. 1870 - 30. 11. 1956, č. geomorfolog; prof. UK, člen kor. CSAV (1952). Zabýval se fyzickou…

  • Dedinac

    Dedinac [dedy-] Milan . 27. 9. 1902 až 26. 9. 1966, srb. básník a div. kritik. Příslušnost k surrealismu reprezentuje…

  • dědiník

    dědiník, v období feud. svobodný sedlák; svobodník. Osobně svobodný vlastník usedlosti nepodléhající patrimoniální…

  • Dedinka

    Dedinka [ďeďi-], zeměd. obec v Západosl. kr., okr. Nové Zámky; l 061 obyv. (1980).

  • Dedinské divadlo

    Dedinské divadlo, státní zájezdová scéna se sídlem v Bratislavě. zal. 1948; sehrála kult. polit. úlohu v období…

  • dědivost

    dědivost, heritabilita - genet . míra uplatnění činnosti genotypu na fenotypovém utváření určitého znaku,…