Abecední rejstřík: cy…
Hesla 91 - 120 z 132 nalezených
cysticerkóza
cysticerkóza [-ty-, řec.], cysticercosis , uhrovitost - parazitární onemocnění hosp. zvířat (hl. skotu a prasat)…
cystická fibróza
cystická fibróza, též cystická fibrosa a dříve mukoviscidosa - dědičné onemocnění…
cystin
cystin [-týn, řec.], diaminodikarbonová kys.; aminokys. obsahující síru. Připravuje se též hydrolýzou keratinu. Redukcí…
cystitida
cystitida [-tytý-, řec.], cystitis - zánětlivé onemocnění močového měchýře, zejm. bakteriálního původu.…
cystografie
cystografie [řec.], speciální rentgenologická vyšetřovací metoda znázorňující močový měchýř po jeho naplnění…
Cystoidea
Cystoidea [-toji-, řec.], vymřelí primitivní ostnokožci s vakovitou schránkou složenou z četných (13-200) vápnitých…
Cystopus
viz Albugo
cystopyelitida
cystopyelitida [-tý-, řec.], cystopyelitis zánětlivé onemocnění močového měchýře a pánviček ledvinných.…
cystoskopie
cystoskopie [řec.], cystoscopia - urologická vyšetřovací metoda močového měchýře speciálním nástrojem opatřeným…
cystoviry
cystoviry [řec. + lat.], obalené bakteriální viry s genet. informací ve třech segmentech lineární dvouvláknité RNA,…
cystóza
cystóza [řec.], cystosis - urologie c. ledvin, cystosis renum, vrozené onemocnění postihující většinou…
cytidin
cytidin [-tydýn, řec.], nukleosid složený z jedné molek. cytosinu a jedné molek. D-ribosy. Jeden ze čtyř hl. nukleosidů…
cytidindifosfát
cytidindifosfát [-tydyn-, řec.], CDP nukleotid složený z jedné molek. cytosinu, jedné molek. D-ribosy a dvou molek. kys.…
cytidinmonofosfát
cytidinmonofosfát [-tydyn-, řec.], CPM - nukleotid složený z jedné molek. cytosinu, jedné molek. D-ribosy a jedné molek.…
cytidintrifosfát
cytidintrifosfát [-tydyn-, řec.], CTP nukleotid složený z jedné molek. cytosinu, jedné molek. D-ribosy a tří navzájem…
cytodiagnostika
cytodiagnostika [-dy-ty-, řec.], cytodiagnosis - pomocná vyšetřovací metoda, která stanovuje diagnózu z mikroskopického…
cytodieréza
cytodieréza [-dy-, řec.], cytodiaeresis, cytokinéza, cytokinesis - rozdělení buňky na dvě buňky nové.…
cytodiferenciace
cytodiferenciace [-dy-, řec. + lat.], proces buněčných změn provázející vývoj buňky k funkční specializaci, charakteristický…
cytofarynx
cytofarynx [řec.], cytopharynx, buněčný hltan - pokračování buněčných úst u některých bičíkovců a většiny…
cytofotometrie
cytofotometrie [řec.], kolorimetrický, popř. spektrofotometrický postup při zpracování buněčných struktur v mikroskopických…
cytofyziologie
cytofyziologie [řec.], obor biol., studující činnost buněk a buněčné děje, např. příjem a výdej látek, metabolismus,…
cytogenetika
cytogenetika [-ty-, řec.], obor genetiky, studující cytologickými metodami genet. jevy na buněčné a jad. úrovni, zvl.…
cytochemie
cytochemie [řec.], biochemická cytologie, biochemie buňky, obor biologie buňky, který studuje chem. složení, metabolismus…
cytochromy
cytochromy [řec.], látky ze skupiny chromoproteinů obsahující protoporfyrin a železo; přenašeči elektronů v buněčném…
cytokineze
cytokineze [řec.], cytokinesis - dělení cytoplazmy, popř. dělení buňky vůbec. V.t. dělení.
cytokininy
cytokininy [-ný-, řec.], skupina přirozeně se vyskytujících i syntetických růstových regulátorů rostlin, chem. odvozených…
cytologie
cytologie [řec.], nauka o buňce, její struktuře a funkci. Jednotlivé buňky byly pozorovány již v 17.st. C. jako samostatný…
cytolýza
cytolýza [řec.], cytolysis - rozpouštění, rozklad, rozpad buňky.
cytomorfologie
cytomorfologie [řec.], obor cytologie, studující strukturu buněk a jejich složek.
cytopatický efekt
cytopatický efekt, CPE, st. označení cytopatogenní efekt - důsledek působení některých virů na buňku. Virus po proniknutí…
