Abecední rejstřík: ek…

Hesla 91 - 120 z 132 nalezených

  • ektofág

    ektofág [řec.], organismus živící se na povrchu hostitele. K e. patří hl. hmyzí škůdci ožírající povrch rostliny,…

  • ektohormony

    viz feromony

  • ektoparazit

    ektoparazit [řec.], vnější cizopasník; organismus, který žije na povrchu těla jiného organismu (hostitele) buď trvale…

  • ektopie

    ektopie [řec.], ectopia - vrozená vada charakterizovaná abnormální polohou orgánu, zejm. jeho vysunutím na jiné…

  • ektoplazma

    ektoplazma [řec.], ektoplasma - cytoplazma umístěná těsně pod povrchem buňky. V.t. endoplazma.

  • ektotermie

    ektotermie [řec.], schopnost poikilotermních živočichů získávat teplo z prostředí změnou svého chování, např.…

  • ektropium

    ektropium [řec.], vadná poloha očních víček, při které jejich okraje nepřiléhají k oku, nýbrž jsou obráceny ven.…

  • ekumena

    ekumena, řec. oikumené, lat. terra habitabilis - obydlená část Země; krajina pozměněná člověkem. Opak anekumena.…

  • ekumenické hnutí

    ekumenické hnutí [-ny-], ekumenismus - hnutí kř. církví směřující k odstranění jejich oddělenosti a ke spojení…

  • ekumenický koncil

    ekumenický koncil, v kat. církvi všeob. círk. sněm.

  • ekumenický obecně

    ekumenický [-ny-], hnutí v kř. církví směřující k odstranění jejich oddělenosti a ke spojení círk. sil v mez.…

  • ekumenopolis

    viz ekistika

  • ekvační dělení

    viz meióza

  • ekvální dělení

    ekvální dělení, rozdělení buňky ve dvě stejné buňky dceřiné; opak inekvální dělení. V.t. dělení buňky; meióza.…

  • ekvatoreál

    ekvatoreál [lat.], dalekohled, jehož hl. osa (polární osa) míří k svět. pólu; k ní kolmá je osa deklinační. Tuto…

  • ekvatoreální montáž

    ekvatoreální montáž, paralaktická montáž - montáž dalekohledu s jednou osou rovnoběžnou se zemskou osou (tzv. polární…

  • ekvatoriální rovina

    ekvatoriální rovina, genet . rovina největšího průměru dělicího vřeténka (resp. jeho centrální oblasti),…

  • ekvi-

    ekvi- [lat.], první část složených cizích slov znamenající rovný, stejný, rovnocenný (ekvivalentní, ekvinokcium).…

  • ekvifinalita

    ekvifinalita [lat.], vlastnost otevřených systémů. V uzavřených systémech je výsledný stav určen výchozími podmínkami.…

  • ekvilibristika

    ekvilibristika [lat.], artistická disciplína zal. na cvicích rovnováhy; základními prvky jsou stoje, chůze nebo skoky…

  • ekvilibrium obecně

    ekvilibrium, [lat.] rovnováha. Ang. equilibrium. V.t. ekvilibrium sociální, ekvilibristika.

  • ekvilibrium sociální

    ekvilibrium sociální, stav relativní rovnováhy sociálního systému, který předpokládá existenci nějakého normálního…

  • ekvinokcium

    ekvinokcium [lat.], astr . pův. rovnodennost; též okamžik, pro který jsou udávány souřadnice hvězd nebo planet.…

  • ekvipartiční teorém

    ekvipartiční teorém [-ty-], teorém, podle něhož na každý stupeň volnosti, jehož kanonické proměnné jsou obsaženy…

  • ekvipáž

    ekvipáž, [z f. équipage, dříve též ekypáž] - zpravidla přepychový kočár s koňským spřežením.

  • ekviplanace

    viz altiplanace

  • ekvipolence

    ekvipolence [lat.], ekvivalence dvou vět chápaná a) jako ekvivalence materiální (implikační), při níž oba výrazy…

  • ekvipotenciální plocha

    ekvipotenciální plocha, fyz. normálová plocha k siločarám silového pole; na ní je potenciál pole konstantní.…

  • ekvipotenciální tíhová (hladinová) plocha

    ekvipotenciální tíhová (hladinová) plocha, plocha, na které má tíhový potenciál Země konstantní hodnotu. E. t.…

  • ekvita

    ekvita [lat.], v řím. právu abstraktní morální měřítko pro použitelnost právních norem. Počítalo s postupným…