Abecední rejstřík: elek…
Hesla 91 - 120 z 206 nalezených
elektrokinetika
elektrokinetika [-ty-, řec.], oblast nauky o elektřině zabývající se hl. stejnosměrnými el. proudy.
elektrokoagulace
elektrokoagulace [řec. + lat.] V chem. zrušení koloidního stavu agregací (shluknutím) koloidních částic do makroskopických…
elektrokontaktní obrábění
elektrokontaktní obrábění, způsob elektroerozívního obrábění, jehož podstatou je odporové odtavování materiálu…
elektrokorund
elektrokorund [řec. + ind.], umělý brusný materiál vyráběný v el. peci.
elektroléčba
elektroléčba, lék . druh fyzikální léčby využívající léčebné účinky el. proudu.
elektrolov
elektrolov, způsob lovu ryb elektrickým proudem, povolený výjimkou ze zák. o myslivosti.
elektroluminiscence
elektroluminiscence [-ny-, řec. + lat.], luminiscence (světélkování) vyvolaná el. polem.
elektroluminiscenční dioda
elektroluminiscenční dioda, angl. Light Emitting Diode [lajt emitin daijod], zkr. LED - transformační element elektrický…
elektrolyt
elektrolyt [řec.], slouč., jež je v roztoku roložena do iontů (je disociována v ionty) a je tudíž schopna vézt elektrický…
elektrolytická disociace
elektrolytická disociace, rozklad molekuly elektrolytu v roztoku na ionty.
elektrolytické leštění
elektrolytické leštění, elektrochem. povrchová úprava kovů bez mech. zásahu k dosažení hladkého a lesklého povrchu.…
elektrolytický článek
elektrolytický kondenzátor
elektrolytický kondenzátor, kondenzátor tohoto složení: anoda - hliník, dielektrikum - velmi tenká vrstva Al2O3…
elektrolýza
elektrolýza [řec.], chem. rozklad roztoku, popř. taveniny průchodem el. proudu na ionty. E. se používá zejm. při výr.…
elektrolyzér
elektrolyzér [řec.], zařízení, v němž probíhá elektrolýza (tj. chem. reakce za působení stejnosměrného el. proudu).…
elektromagnet
elektromagnet [řec.], zařízení skládající se z cívky a z jádra (feromagn. materiál) do ní vloženého. Průtokem…
elektromagnetická čočka
viz čočková anténa
elektromagnetická energie
elektromagnetická energie, energie elmag. pole, která může být při jeho změně předávána např. nabitým částicím.…
elektromagnetická indukce
elektromagnetická indukce, vznik elektromotorického napětí změnou magn. toku plochou vymezenou uzavřeným proudovodičem…
elektromagnetická indukce v Zemi
elektromagnetická indukce v Zemi, el. proudy uvnitř vodivé Země indukované proměnnými elmag. poli vnějších zdrojů…
elektromagnetické čerpadlo
elektromagnetické čerpadlo, přístroj pro čerpání tekutých kovů na principu pohybu vodiče v magnetickém poli. Tekutý…
elektromagnetické pole
elektromagnetické pole, prostor, v němž působí navzájem závislé el. a magn. ssíly. Prostředníkem mezi nimi bývá…
elektromagnetické spektrum
elektromagnetické spektrum, uspořádání jednotlivých druhů elmag. vlnění podle vlnových délek, resp. energií kvant.…
elektromagnetické tváření
elektromagnetické tváření, tvářecí metoda, při které na kovový materiál působí silný stejnosměrný magn. impuls.…
elektromagnetický impulsní lis
elektromagnetický impulsní lis, tvářecí lis pracující na principu vybíjení energie z kondenzátoru přes indukční…
elektromagnetický ventil
elektromagnetický ventil, druh uzávěru, obvykle v potrubí, jehož zavírání a otvírání ovládá elektromagnet; součást…
elektromagnetismus
elektromagnetismus [-tyz-, řec.], nauka o vzájemném působení el. a magn. jevů, např. vytváření magn. pole proudem…
elektromanometr
elektromanometr [řec.], přístroj pro měření krevního tlaku přímou metodou. Používá se pro měření okamžitého…
elektroměr
elektroměr [řec.], přístroj měřící odběr (v kWh) el. energie ze zdroje.
elektrometalizace
elektrometalizace, [řec.], způsob vytváření kovových povlaků na kovových nebo nekovových předmětech; povlakový…
