Abecední rejstřík: em…

Hesla 91 - 120 z 124 nalezených

  • Empacher

    Empacher Walter, l. 2. 1906 - 9. 2. 1945 (popraven), něm. antifašista; člen KPD od 1926. 1933-34 a 1935-36 vězněn.…

  • empatický

    empatický [-ty-, řec.], vcítěný, schopný vcítit se do emocionálních pochodů druhého člověka. Odtud empativní…

  • empatie

    empatie [-ty-, řec.], vcítění - 1. psychol. Složitý emocionální proces, jenž předpokládá porozumět…

  • Empedoklés

    Empedoklés z Akragantu, asi 493 - asi 430 př.n.l., starořec. filozof a lékař. Za zákl. elementy (kořeny) světa považoval…

  • empír

    empír [am-, fr.< lat.], empir - v užším smyslu fr. um. prvního císařství, v širším smyslu druhá vývojová fáze…

  • empiricismus

    viz empirická sociologie

  • empirická funkce

    empirická funkce, funkce vyjadřující závislost mezi veličinami různého druhu (fyz., tech., biol.). E. f. závisí na…

  • empirická generalizace

    empirická generalizace, log . empirické zobecnění poznatků vyjádřených singulárními výroky; výsledkem je…

  • empirická křivka

    empirická křivka, křivka proložená body, které byly získány měřením, vážením, statist. šetřením ap. Též…

  • empirická sociologie

    empirická sociologie, empirismus proud v sociologii, který vychází z idealistické subjektivistické filozofie, považující…

  • empiriokriticismus

    empiriokriticismus [-tyciz-], machismus - subjektivně ideal. filoz. směr, forma pozitivismu konce 19.st. spjatá s krizí…

  • empiriomonismus

    empiriomonismus [-nyz-], ideal. filoz. směr, varianta empiriokriticismu (machismu), podávající svérázný monistický…

  • empiriosymbolismus

    empiriosymbolismus, ideal. filoz. učení P. S. Juškeviče (1873-1945); odrůda empiriokriticismu navazující na H. Poincarého…

  • empirismus

    empirismus [lat.< řec.] filoz. směr považující smyslovou zkušenost za jediné východisko poznání; opak racionalismus.…

  • emplekton

    emplekton [řec.], lat. opus caementicium - ant. stavební tech. umožňující od 2.st. př.n.l. používat lité zdivo jako…

  • emporion

    emporion [řec.], v antice ozn. pro obch. zónu zřízenou v blízkosti města nebo uvnitř jeho hradeb (Athény-Pireus, Alexandrie).…

  • EMPT

    viz tarify železniční přepravy

  • Empusa

    viz Entomophthora

  • empyém

    empyém [řec.], empyema - nahromadění hnisavého exsudátu v tělních dutinách a dutých orgánech u vyšších…

  • ems

    ems [podle ř. Ems], stratigraf. stupeň odpovídající vyššímu spodnímu devonu, zavedený 1900. V č. vývoji mu odpovídají…

  • Emsdetten

    Emsdetten, m. v SRN v Sev. Porýnsku-Vestfálsku na Emži, 40 m n.m.; 32 000 obyv. (1980). Prům. juty, chem. vláken, koberců.…

  • emšer

    emšer [podle ř. Emscher, přítoku Rýna], emscher - stupeň svrchní křídy, který zahrnuje časový úsek odpovídající…

  • emšerská studna

    emšerská studna [podle ř. Emscher, přítoku Rýna], hluboká nádrž, jíž protékají a v níž sedimentují odpadní…

  • emu

    emu [port.< arab.], Dromaius - rod ptáků z řádu pštrosů. Jsou skoro 2 m vysocí, se zakrnělými křídly; nemají…

  • emulace

    emulace [lat.], výp.t. modelování operací určitého procesoru na jiném procesoru, obvykle na bázi mikroprogramů.…

  • emulátor

    emulátor, výpočetní tech . interpretační program, který převádí programy napsané pro určitý počítač…

  • emulgátory

    emulgátory [lat.], povrchově akt. látky, které stabilizují disperzní soustavy (suspenze, emulze a pěna). Většinou…

  • emulsin

    emulsin [-zín, lat.], směs enzymů izolovaná ze sladkých mandlí. Katalyzuje štěpení β-D-glukosidů, např. amygdalinu,…

  • emulze

    emulze [lat.] V chem. - disperzní soustava dvou nebo více nemísitelných kapalin, z nichž jedna je jemně rozptýlena ve…

  • emulzní číslo

    emulzní číslo, údaj u fot. a film. materiálů; označuje materiál vyrobený z jedné várky fot. emulze a mající stejné…

předchozí hesla

další hesla