Abecední rejstřík: ep…
Hesla 91 - 120 z 151 nalezených
Epirus
Epirus, Epeiros hornatá krajina na hranici Řecka a Albánie. Zkrasovělé horské hřbety, nejvyšší Smolikas, 2 637 m…
episkleritida
episkleritida [-tý-, řec.], episcleritis zánět povrchové vrstvy bělimy nejasné etiologie.
episkop
episkop [řec.], přístroj k promítání neprůhledných předloh osvětlených dopadajícím světlem.
episkopalismus
episkopalismus [-izm-, řec.], naučný a polit. směr v katolické církvi od l.pol. 14.st. Propagoval převahu koncilu nad…
episkopální církev
episkopální církev a) v širším smyslu jakákoliv církev, v níž má rozhodující roli biskupská hierarchie; b) v…
episkopát
episkopát [lat.< řec.] a) biskupská hodnost, biskupství; b) sbor biskupů.
episnímač
episnímač, televizní tech . zařízení pro snímání netransparentních obrazů. E. pro barevnou televizi používá…
epispadie
epispadie [-dy-, řec.], epispadia - vrozená porucha vývoje močové trubice, která ústí na přední straně pyje.…
epistaxe
viz krvácení z nosu
epistáze
epistáze [řec.], epistasis - genet. funkční nadřazenost jednoho genu (gen epistatický) nad jiným genem; podřízený…
epistémé
epistémé [řec. vědění], filoz. v tradičním řec. pojetí věda jakožto souvislost důvodů a podstat věcí.…
epistemická logika
epistemická logika, teorie charakterizující axiomaticky nebo pomocí pravidel tzv. epistemické pojmy, tj. pojmy vztahující…
epistemologie
epistemologie [řec.] 1. filoz. teorie poznání, noetika, gnozeologie - část filoz. zabývající se procesem…
epistolář
epistolář [lat.], středověká círk. kniha obsahující čtení z dopisů apoštolů; soubor dopisů, listář.
epistolografie
epistolografie [řec. epistolé, lat. epistula - dopis], v antice sepisování dopisů jako lit. díla. Byly jednak skutečné,…
epistrofeus
epistrofeus [řec.], lék. epistropheus - st. ozn. pro axis, tj. druhý krční obratel; jeho tělo vybíhá…
epistula non erubescit
epistula non erubescit [nón é-bé-, lat.], dopis se nerdí (studem); papír snese všechno (Cicero, Adfamiliares -…
epistýlion
viz architráv
epištola
epištola [řec.] druh kř. Písemnictví, který dopisovou formou zpracovává otázky věroučné, liturgické a morální.…
epitaf
epitaf [řec.], náhrobní nápis, deska na kostelní stěně. Pův. antická pohřební řeč nad padlými nebo náhrobní…
epitaxe
epitaxe [řec.], fyz. orientovaný růst monokrystalických vrstev na obvykle monokrystalické podložce. Jednou z hl.…
epitaxní technika
viz epitaxe
epitel
epitel [řec.], epithelium - tkáň z jedné a více vrstev buněk s trochou mezibuněčné hmoty. Podle prostorového…
epiteton
epiteton [řec.], bás. přívlastek, atribut, přímětek - druh tropu; zdůrazňuje, z log. hlediska nadbytečně, určitou…
epithalamion
epithalamion [řec.], ant. svatební píseň; vznikla z folklórní písně zpívané novomanželům sborem chlapců a dívek.…
epitomé
epitomé [řec.], výtah z obsáhlejšího věd. díla. Termín se vžil zejm. pro výtahy starších prací hist., právnických…
epizeuxis
epizeuxis [řec.], bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J.…
epiziotomie
epiziotomie [řec.], episiotomia - nástřih hráze, sloužící k rozšíření východu poševního na konci druhé…
epizit
epizit [řec.], dravec, predátor - živočich živící se lovem a zabíjením kořisti. Živočichové jsou různě adaptováni…
epizoa
epizoa [řec.], neparazitičtí živočichové usídlení na jiných živočiších; např. někteří čmelíci na savcích,…
