Abecední rejstřík: hyp…

Hesla 91 - 120 z 154 nalezených

  • hypodermis

    hypodermis [řec.] 1. bot. podkožka, subepidermis - vrstva buněk bezprostředně pod pokožkou stonku,…

  • hypofarynx

    viz hypopharynx

  • hypofýza

    hypofýza [řec.], hypophysis. glandula pituitaria. podvěsek mozkový. U člověka v jamce těla klínové kosti…

  • hypofyzární nanismus

    hypofyzární nanismus, hypofyzární trpaslictví - nápadně malý vzrůst vlivem porušené sekrece růstového hormonu…

  • hypogenitalismus

    hypogenitalismus [-ny-izm-, řec. + lat.], nedostatečný vývoj zevních pohlavních orgánů.

  • hypoglykémie

    hypoglykémie, hypoglycaemia - snížení hladiny glukózy v krvi způsobené předávkováním inzulínu nebo perorálních…

  • hypogonadismus

    hypogonadismus [-dyz-, řec.], porucha funkce pohlavních žláz. Má pro postiženého různé důsledky podle toho, vyskytne-li…

  • hypochlority

    viz chlornany

  • hypochondrie

    hypochondrie [řec.], psychická porucha charakterizovaná přehnanou a intenzívní zaměřeností na vlastní tělesnost…

  • hypoidní soukolí

    hypoidní soukolí, ozubené soukolí s mimoběžnými osami a kuželovými koly, která nahrazují teor. správná kola tvaru…

  • hypokinéza

    hypokinéza [řec.], hypokinesis - snížená hybnost; org. podmíněné omezení rozsahu aktivních pohybů. příznak…

  • hypokoristikon

    hypokoristikon [-ty-, řec.], slovo domácké - citově zbarvená (lichotná) obměna vlastního (Jan - Jeník, Jenda, Honza),…

  • hypokotyl

    hypokotyl [řec.], bot. článek podděložní, hypocotylus - část embrya mezi kořínkem a dělohami. Při…

  • hypolimnion

    hypolimnion [-ny-, řec.], spodní nejchladnější vrstva vody jezer v létě, v níž se mineralizují klesající uhynulé…

  • hypomnézie

    hypomnézie [řec.], vrozená slabost paměti. Vyskytuje se u lidí postižených oligofrenií a u výchovně zanedbaných…

  • hyponastie

    hyponastie [-ty-, řec.], růstový pohyb rostl. orgánů působený rychlejším růstem buněk na spodní straně pletiv.

  • hyponyma

    hyponyma [řec.], slova významově podřazená slovu nadřazenému - hyperonymu (dub - strom).

  • hypoparatyreóza

    hypoparatyreóza [řec.], hypoparathyreosis - onemocnění způsobené poklesem hladiny parathormonu při poškození…

  • hypopharynx

    hypopharynx [řec.], hypofarynx - součást ústního ústrojí hmyzu; jazýčkovitá vychlípenina, dělící předústní…

  • hypopituitarismus

    hypopituitarismus [řec. + lat.], onemocnění vznikající vlivem snížené sekrece hormonů adenohypofýzy. Chybění gonadotropinů…

  • hypoplazie

    hypoplazie [řec.], hypoplasia - zmenšení orgánu nebo jeho části podmíněné poruchou vývoje, např. h. ledvin.…

  • hypoploidie

    hypoploidie [-dy-, řec.], genet . stav, při kterém Je počet chromozómů v buněčném jádře nižší než pův.,…

  • hypoproteinémie

    hypoproteinémie [řec.], hypoproteinaemia - výrazné snížení hladiny krevních bílkovin, vyskytující se např.…

  • hyporeon

    hyporeon [řec.], podkorové vyšší patro cirkulujících toků zemské hmoty. Nad sestupnými větvemi se v kůře tvoří…

  • hyporheál

    hyporheál [-re-, řec.], průliny štěrkopísků podél tekoucích vod, zasahující přibližně do hloubky asi l m pod…

  • hyposmie

    hyposmie [řec.], hypo .smia - snížení či-. chové ostrosti; může být způsobené např. nosní neprůchodností…

  • hypospadie

    hypospadie [-dy-, řec.], hypo .spadia vývojová vada charakterizovaná neúplným vývojem močové trubice,…

  • hypostaze

    hypostaze [řec.], zvěcnění, substanciace; podstata, základ, substance; pojem zavedený pův. Plotinem pro vznik jednotlivých…

  • hypostylos

    hypostylos [řec.], řec. arch. sloupová síň nebo chodba; přeneseně označení části střední lodi eg.…

  • hypotalamus

    hypotalamus, hypothalamus - spodní část mezimozku, tvořící zároveň dno třetí mozkové komory. Sahá od zkřížení…