Abecední rejstřík: kán…

Hesla 91 - 120 z 164 nalezených

  • kanicovití

    kanicovití, Serranidae - čeleď ryb z řádu ostnoploutvých. Žijí v pobřežních vodách trop. a subtrop. moří,…

  • Kanin Nos

    Kanin Nos [-ňi-], mys na sz. výběžku poloostrova Kaninu, 69°s.š. a 43° v.d.

  • Kániš

    Kániš Petr , † duben 142l, husitský kazatel; ideolog chiliastické táborské chudiny. Pro své krajní názory,…

  • Kaniška

    Kaniška [-ny-], asi 120-162, kušánský vládce sev. Indie, jehož říše s hl. m. Purušapurou (dnešní Péšávar) sahala…

  • Kanizsai

    Kanizsai [-nyžaji], uh. šlechtický rod, význ. koncem 14. a v 15.st. Jméno přijal podle panství Kanizsa, získaného…

  • Kaňka František

    Kaňka František Maxmilián , 9. 8. 1674 až 14. 7. 1766, č. barokní architekt; syn stavitele Víta Václava K. (1650…

  • Kaňka Jan

    Kaňka Jan Nepomuk . 10. 11. 1772 až 15. 4. 1863, č. právník, skladatel a klavírista; právní zástupce L. van…

  • Kankan město

    Kankan, m. ve vých. Guineji (Z Afrika), 380 m n.m.; 100 192 obyv. (1996) srov. 85 300 obyv. (1978). Středisko zeměd. oblasti…

  • kankán tanec

    kankán, rychlý tanec fr. původu; má rytmus rychlejšího galopu. Vznikl v Paříži po 1830. Uplatnil se zvl. jako tanec…

  • kaňkování

    kaňkování, období páření (říje) u psovitých a kočkovitých šelem. Při k. vypouštějí samice šelem ze svých…

  • kankrej

    kankrej, plemeno ind. skotu patřící ke skupině zebu (Bos indicus). Je velkého rámce a používá se převážně…

  • Kanna

    Kanna Jon . *28. 1. 1902, moldavský sov. prozaik a publicista. Autor povídek a románů, v nichž usiluje o řešení…

  • kannabinol

    kannabinol [lat.], součást hašiše, získávaného z trop. druhů konopí, např. Cannabis indica. Opojná a návyková…

  • Kannadové

    Kannadové, vl.jm. Kannadiga - národ v již. Indii, hl. ve státě Maisúr (celkem asi 26 mil. osob); většinou pracují…

  • kannadská literatura

    kannadská literatura, novoind. liter. psaná v kannadštině. Prvním dochovaným dílem je příručka poetiky a rétoriky…

  • Kanó Eitoku

    Kanó Eitoku , 1543-1590, jap. malíř školy Kanó; jeden z nejvýzn. umělců doby Momojama. Mal. vyškolen u svého…

  • Kanó Masanobu

    Kanó Masanobu , 1434-1530, jap. malíř období Muromači, zakl. mal. školy Kanó; otec Motonobua K. 148l se stal…

  • Kano město

    Kano, m. v sev. Nigérii, hl.m. stejnojmenného členského státu, 507 m n.m.; 399 000 obyv. (1975). Průmysl energetiky,…

  • Kanó Micunobu

    Kanó Micunobu . 1561-1565 až 1602-1608, jap. malíř školy Kanó; syn a žák Eitoka K. Pracoval pro Tojotomi Hidejošiho;…

  • Kanó Motonobu

    Kanó Motonobu , 1476-1559, jap. malíř doby Muromači; syn Masanobua K. po němž zdědil úřad oficiálního malíře…

  • Kanó Sanraku

    Kanó Sanraku , 1559-1635, jap. malíř doby Momojama a rané doby Edo, rozený Kimura Micujori; s Micunobuem K. stál…

  • Kano stát

    Kano, členský stát v severní Nigérii; 43 071 km2, 10,92 mil. obyvatel (1979), adm. středisko Kano.

  • kánoe

    kánoe [canoe, angl.< indiánské jaz.], též hov. kánoj - 1. lehký indiánský člun poháněný pádlem; dřevěná…

  • kanoistika

    kanoistika [-ty-, angl.], vodní sport prováděný na lodích poháněných pádly (kánoe, kajaky, pramice). Provádí se…

  • Kanoldt

    Kanoldt [-lt] Alexander , 29. 9. 1881 až 24. 1. 1939, něm. malíř ovlivněný kubismem a konstruktivismem; hl. představitel…

  • kanón dělo

    kanón [něm.< it.], druh děla s dlouhou, pevnou hlavní se silnými stěnami, s plochou, poměrně málo zakřivenou dráhou…

  • kánon obecně

    kánon [lat.< řec.] 1. pevně stanovené pravidlo, norma; souhrn směrnic; 2. církví uzák. pravidlo, dogma…

  • kaňon údolí

    kaňon [špan.], mladé úzké údolí s příkrými až svislými svahy, hl. v propustných, vodorovně uložených a svisle…

  • kanonáda

    kanonáda [fr.], kdysi krátké velkokaliberní dělo s menším dostřelem, ničíci dřevěnou konstrukci tehdejších lodí.…

  • kanonické právo

    kanonické právo [-ny-], systém pravidel, předpisů, dogmat (kánonů), jimiž se řídila a řídí výlučně kat. církev…