Abecední rejstřík: kar…

Hesla 91 - 120 z 432 nalezených

  • karbomycin

    karbomycin [-ín, lat. + řec.], antibiotikum produkované bakterií Streptomyces halstedii . Působí zejm. na grampozitivní…

  • karbon epocha

    karbon, geologie, kamenouhelný útvar – starší útvar mladších prvohor v nadloží devonu a v podloží…

  • karbon strojírenství

    karbon, strojírenství, usazenina tuhých zbytků spáleného paliva a mazacího oleje na stěnách pracovního prostoru…

  • karbon-argonová metoda

    karbon-argonová metoda, zvaná též argonkarbonová, kalium-argonová, kalium-karbonová - způsob datování zal. na relat.…

  • karbonace

    karbonace [lat.] a) pochod, jímž se chem., např. kys. sírovou, odstraňují z vlny, popř. vlněných tkanin rostl. nečistoty…

  • karbonáři

    karbonáři [it.], příslušníci tajných rev. organizací na zač. 19.st. v Itálii a ve Francii. Hnutí k. vzniklo v již.…

  • karbonatit

    karbonatit [-ty-], vyvřelá hornina složená převážně z karbonátů, nejasné geneze (z magmatické taveniny nebo z horkých…

  • karbonatizace

    karbonatizace [-ty-], pochod chem. větrání nebo hydrotermální přeměny, zahrnující přeměnu oxidů hlavně vápníku,…

  • karbonáty

    viz uhličitany

  • karbonitridování

    karbonitridování [-ny-], postup sycení povrchu ocelových předmětů současně uhlíkem a dusíkem. Provádí se buď…

  • karbonizace

    karbonizace [-ny-], pyrolytický rozklad org. látek za nepřístupu vzduchu a za vzniku tuhých, kapalných a plynných produktů.…

  • karbonyl

    karbonyl [lat. + řec.], = CO, org. skupina vyskytující se např. ve sloučeninách oxidu uhelnatého a) s halogeny COF2

  • karbonylace

    karbonylace, tech. význ. reakce, při níž se řetězce nenasycených org. slouč. alkenů nebo alkinů prodlužují působením…

  • karbonylová skupina

    karbonylová skupina, = CO, dvouvazná skupina, např. v aldehydech a ketonech.

  • karbonylové sloučeniny

    karbonylové sloučeniny, oxosloučeniny - org. látky obsahující dvojvaznou, tzv. karbonylovou skupinu (oxoskupinu) = C…

  • karborafin

    karborafin [-ín, lat.], akt. uhlí vyráběné karbonizací dřevěných pilin impregnovaných chloridem zinečnatým. Používá…

  • karborany

    karborany [lat. + arab.], slouč. boru, uhlíku a vodíku odvozené náhradou skupiny BH polyedrického boranu skupinou CH.…

  • karborundum

    karborundum [lat. + ind.], obch. název pro tech. karbid křemíku; velmi tvrdý materiál používaný jako brusivo a jako…

  • karboxyl

    karboxyl [lat. + řec.], karboxylová skupina, -COOH, jednosytná funkční skupina karboxylových kyselin.

  • karboxylace

    karboxylace, fyziol . rostlin chem. reakce, při které se obohacují org. slouč. o karboxylovou skupinu (-COOH).…

  • karboxylová skupina

    viz karboxyl

  • karbro-tisk

    karbro-tisk, polygr . st. tech. reprodukčního barevného kontrolního náhledu před vlastním tiskem; třemi zákl.…

  • karbunkl

    karbunkl [lat.], carbunculus - rozsáhlé hnisavé ložisko v kůži, které vzniká splynutím furunklů. V.t. furunkl.…

  • karburace

    karburace [fr.], stroj. vytváření zápalné směst paliva a vzduchu v nejvhodnějším poměru pro zážehové spalovací…

  • karburátor

    karburátor [fr.], nevhodně splynovač ústrojí pro tvoření a ovládání průtoku směsi lehce odpařitelných kapalných…

  • Karcag

    Karcag, m. v Maďarsku v župě Szolnok; 25 000 obyv. (1983). Středisko zeměd. oblasti. Muzeum.

  • karcer

    karcer [lat.], uzavření žáka ve škole; na býv. stř. školách kázeňský trest za hrubší provinění.

  • karcinofobie

    karcinofobie [řec.], carcinophobia - porucha emocí a myšlení charakterizovaná chorobným strachem postiženého…

  • karcinogeny

    viz kancerogeny

  • karcinom

    karcinom [řec.], carcinoma - maligní nádor vznikající z epitelu. Metastazuje převážně cestou lymfatickou, ale…