Abecední rejstřík: kar…
- KAR
- KAR-
- KARA
- KARB
- KARC
- KARD
- KARE
- KARF
- KARG
- KARH
- KARI
- KARJ
- KARK
- KARL
- KARŁ
- KARM
- KARN
- KARO
- KARP
- KARR
- KARS
- KART
- KARU
- KARV
- KARY
Hesla 91 - 120 z 432 nalezených
karbomycin
karbomycin [-ín, lat. + řec.], antibiotikum produkované bakterií Streptomyces halstedii . Působí zejm. na grampozitivní…
karbon epocha
karbon, geologie, kamenouhelný útvar – starší útvar mladších prvohor v nadloží devonu a v podloží…
karbon strojírenství
karbon, strojírenství, usazenina tuhých zbytků spáleného paliva a mazacího oleje na stěnách pracovního prostoru…
karbon-argonová metoda
karbon-argonová metoda, zvaná též argonkarbonová, kalium-argonová, kalium-karbonová - způsob datování zal. na relat.…
karbonace
karbonace [lat.] a) pochod, jímž se chem., např. kys. sírovou, odstraňují z vlny, popř. vlněných tkanin rostl. nečistoty…
karbonáři
karbonáři [it.], příslušníci tajných rev. organizací na zač. 19.st. v Itálii a ve Francii. Hnutí k. vzniklo v již.…
karbonatit
karbonatit [-ty-], vyvřelá hornina složená převážně z karbonátů, nejasné geneze (z magmatické taveniny nebo z horkých…
karbonatizace
karbonatizace [-ty-], pochod chem. větrání nebo hydrotermální přeměny, zahrnující přeměnu oxidů hlavně vápníku,…
karbonáty
viz uhličitany
karbonitridování
karbonitridování [-ny-], postup sycení povrchu ocelových předmětů současně uhlíkem a dusíkem. Provádí se buď…
karbonizace
karbonizace [-ny-], pyrolytický rozklad org. látek za nepřístupu vzduchu a za vzniku tuhých, kapalných a plynných produktů.…
karbonyl
karbonyl [lat. + řec.], = CO, org. skupina vyskytující se např. ve sloučeninách oxidu uhelnatého a) s halogeny COF2…
karbonylace
karbonylace, tech. význ. reakce, při níž se řetězce nenasycených org. slouč. alkenů nebo alkinů prodlužují působením…
karbonylová skupina
karbonylová skupina, = CO, dvouvazná skupina, např. v aldehydech a ketonech.
karbonylové sloučeniny
karbonylové sloučeniny, oxosloučeniny - org. látky obsahující dvojvaznou, tzv. karbonylovou skupinu (oxoskupinu) = C…
karborafin
karborafin [-ín, lat.], akt. uhlí vyráběné karbonizací dřevěných pilin impregnovaných chloridem zinečnatým. Používá…
karborany
karborany [lat. + arab.], slouč. boru, uhlíku a vodíku odvozené náhradou skupiny BH polyedrického boranu skupinou CH.…
karborundum
karborundum [lat. + ind.], obch. název pro tech. karbid křemíku; velmi tvrdý materiál používaný jako brusivo a jako…
karboxyl
karboxyl [lat. + řec.], karboxylová skupina, -COOH, jednosytná funkční skupina karboxylových kyselin.
karboxylace
karboxylace, fyziol . rostlin chem. reakce, při které se obohacují org. slouč. o karboxylovou skupinu (-COOH).…
karboxylová skupina
viz karboxyl
karbro-tisk
karbro-tisk, polygr . st. tech. reprodukčního barevného kontrolního náhledu před vlastním tiskem; třemi zákl.…
karbunkl
karbunkl [lat.], carbunculus - rozsáhlé hnisavé ložisko v kůži, které vzniká splynutím furunklů. V.t. furunkl.…
karburace
karburace [fr.], stroj. vytváření zápalné směst paliva a vzduchu v nejvhodnějším poměru pro zážehové spalovací…
karburátor
karburátor [fr.], nevhodně splynovač ústrojí pro tvoření a ovládání průtoku směsi lehce odpařitelných kapalných…
Karcag
Karcag, m. v Maďarsku v župě Szolnok; 25 000 obyv. (1983). Středisko zeměd. oblasti. Muzeum.
karcer
karcer [lat.], uzavření žáka ve škole; na býv. stř. školách kázeňský trest za hrubší provinění.
karcinofobie
karcinofobie [řec.], carcinophobia - porucha emocí a myšlení charakterizovaná chorobným strachem postiženého…
karcinogeny
viz kancerogeny
karcinom
karcinom [řec.], carcinoma - maligní nádor vznikající z epitelu. Metastazuje převážně cestou lymfatickou, ale…