Abecední rejstřík: mon…

Hesla 91 - 120 z 271 nalezených

  • monoftong

    monoftong [řec.], jaz. jednoduchá samohláska (popř. slabikotvorná souhláska). V.t. dvojhláska.

  • monoftongizace

    monoftongizace, přeměna dvojhlásky, diftongu v jednoduchou dlouhou hlásku, monoftong, v hist. češtině např. ie

  • monofyletismus

    monofyletismus [-tyz-, řec.], teorie o společném pův. dané skupiny organismů; zákl. princip vývoje organismů. V aplikaci…

  • monofylie

    monofylie [-fí-, řec.], taxonomie původ taxonu z jediného předka. Ve fylogenet. systematice musí být každý…

  • monofyzitismus

    monofyzitismus [-tyz-], odštěpený směr kř. náb., který zal. v 5.st. n.l. alexandrijský kněz Eutychés učením, podle…

  • monogamie

    monogamie [řec.] u člověka soužití jednoho muže a jedné ženy; párové manželství. Opak je polygamie.

  • monogenismus

    monogenismus [-nyz-, řec.], antr. teorie o jednotném pův. lidských plemen, o souč. lidstvu jako jediném druhu. Je potvrzována…

  • monografie

    monografie [řec.], žánr literatury věcné; odborná, vědecká práce většího rozsahu pojednávající o jediném, přesně…

  • Monogramista grafik a zlatník

    Monogramista E. S., německý grafik a zlatník činný asi 1450-67; spolu s M. Schongauerem zakl. mědirytu. Náb. a mytol.…

  • monogramista IP

    monogramista IP, podunajský řezbář činný kolem 1521-25 v Cechách; jeden z něm. mistrů drobné plastiky. Z díla: reliéfy,…

  • monogramista IVM

    monogramista IVM, představitel č. deskové malby 70.let 15.st., vycházející z dílny Mistra svatojiřského oltáře.…

  • monogramista IW

    monogramista IW, nejvýzn. představitel saského proudu v č. renes. mal.; žák L. Cranacha st. Činný 1520-50 v severozáp.…

  • monogramista MS

    monogramista MS, sl. malíř činný na přelomu 15. a 16.st.; tvorba vycházející z principů dunajské školy a raného…

  • monogramista obecně

    monogramista [řec.], v dějinách výtv. um. označení tvůrce díla opatřeného monogramem autora, jehož jméno a životní…

  • Monograptus

    Monograptus, rod vymřelých graptolitů s jednoduchým nevětveným rhabdosomem, zpravidla přímým, někdy prohnutým. V…

  • monohybrid

    monohybrid, genet . kříženec heterozygotní pouze v jediném ze sledovaných párů alel.

  • monochord

    monochord [řec.], hud. nástroj s jednou strunou a jednoduchou rezonanční skříňkou, používaný teoretiky ve starém…

  • monochromát

    monochromát [řec.], opt. soustava poskytující kvalitní zobrazení pouze pro úzký obor vlnových délek. Např. objektiv…

  • monochromatické záření

    monochromatické záření [-ty-], monofrekvenční záření - elmag. záření jediného kmitočtu; v širším smyslu též…

  • monochromátor

    monochromátor [řec.], přístroj vyčleňující volitelný úzký obor vlnových délek (tzv. monochromatické záření)…

  • monokarb

    monokarb, šachtová pec s cirkulací plynného prostředí, vytápěná odporově, určená k chem. tepelnému zpracování…

  • monokarpie

    monokarpie [řec.], jev u vytrvalých rostlin, které teprve po několika letech a jen jednou za život vykvetou a přinesou…

  • monokiny

    monokiny, dámské plavky - bikiny bez horního dílu. V.t. bikiny.

  • monokl

    monokl [fr.], oční sklo pro jedno oko, používané místo brýlí.

  • monoklinála

    monoklinála [řec.], souvrství, jež má jednotný azimut sklonu vrstev, ale v němž se (na rozdíl od homoklinály) mění…

  • monoklonální protilátka

    monoklonální protilátka, produkt jednoho klonu buněk, tj. potomstva jedné buňky tvořící protilátku proti určitému…

  • monokratický státní orgán

    monokratický státní orgán [-ty-], státní orgán tvořený jednou osobou (např. prez. rep.). V.t. kolegiální orgány.…

  • monokrystal

    monokrystal, krystal, jehož krystalová mřížka zachovává v celém objemu stejnou orientaci vůči některému vnějšímu…

  • monokulár

    monokulár, opt. zařízení pro pozorování pouze jedním okem.

  • monokultura

    monokultura, porost zeměd. plodiny nebo uměle založeného či obnoveného lesa složený z jediného druhu nebo kultivaru.…