Abecední rejstřík: ch…
Hesla 991 - 1020 z 1228 nalezených
Chromatium
Chromatium [-ty-, řec.], rod gramnegativních anaerobních fototrofních tyčinkovitých bakterií z čeledi Chromatiaceae…
chromatofor
chromatofor, [řec.] 1. bot. st. ozn. pro plastid, používané hl. v algologii; 2. zool. pigmentová…
chromatografie
chromatografie [řec.], chem. fyz. způsob analytického nebo preparativního dělení směsí plynných látek nebo látek…
chromatometrie
chromatometrie [řec.], bichromatometrie - oxidimetrická metoda odměrné analýzy, používající odměrného roztoku dichromanu…
chromátování
chromátování [řec.], chem. úprava povrchu železných kovů, zinku, kadmia a hořčíku, spočívající ve vytváření…
chromatron
chromatron, druh barevné obrazovky používaný v přijímačích a monitorech pro barevnou televizi. Základní řešení…
Chromek
Chromek Rudolf, *21. 10. 1918, č. herec; 1948-81 člen Státního div. v Brně. Z rolí: Bonifác (J. K. Tyl,…
chrominance
chrominance [řec. + lat.] kolorimetrický rozdíl mezi posuzovaným barevným podnětem a referenčním barevným podnětem…
chromit
chromit [řec.], černý krychlový nerost, oxid železnato-chromitý, t = 5,5, h = 4,5 až 4,8, většinou hrubě…
chromium
viz chrom
chrommagnezit
chrommagnezit, žáruvzdorný materiál vyráběný ze směsi magnezitového slínku a chromové rudy. Při obsahu chromové…
chromo-
chromo- [řec.], první část složených cizích slov znamenající barva, barevný (chromotypie).
Chromobacterium
Chromobacterium [-kté-, řec.], rod gramnegativních, fakultativně anaerobních až striktně aerobních tyčinkovitých…
chromocentra
chromocentra [řec.], prochromozómy heterochromatické úseky chromozómů, patrné v interfázovém jádře buňky jako zrna…
chromodynamika
chromofor
chromofor [řec.], barvotvorná skupina atomů v molek. bezbarvé org. látky, chromogenu; nenasycené skupiny atomů, které…
chromogen
chromogen [-gen, řec.], bezbarvá org. slouč. s barvotvornou skupinou atomů (chromoforem).
chromoheliografie
chromoheliografie [řec.], dříve užívaná reprodukční tech. kartograf. perokreseb prováděná složitým galvanickým…
chromolitografie
chromolitografie [řec.], barevná litografie s ručním rozdělením barev na dílčí výtažky pro barevný kamenotisk.…
chromomera
chromomera [řec.], genet. barvitelná oblast chromozómu, resp. jeho strukturního nukleohistonového vlákna, charakteristické…
chromonema
chromonema [-né-, řec.], genet . vláknitý útvar, mikroskopicky pozorovatelný uvnitř chromatidy; je tvořen šroubovicovitě…
chromoplasty
chromoplasty [řec.], plastidy, které neobsahují barvivo chlorofyl, nýbrž žluté až červené karotenoidy. Ch. se mohou…
chromoproteiny
chromoproteiny [řec.], složité bílkoviny (proteidy) s barevnou složkou. Mezi ch. patří např. krevní barviva hemoglobin…
chromosféra
chromosféra [řec.], vrstva hvězdné atmosféry ležící nad fotosférou. U Slunce má tloušťku asi 10 000 km, teplota…
chromosférická erupce
chromosférická erupce, jeden z projevů sluneční aktivity; náhlé zjasnění flokulového pole trvající minuty až desítky…
chromotypie
chromotypie [řec.] 1. fot. souhrnný název pro fot. procesy, které jsou zal. na změnách fyz. vlastností…
Chromov
Chromov Sergej Petrovič . 4. 9. 1904 až 29. 4. 1977, sov. meteorolog a klimatolog; prof. univ. v Moskvě. Napsal první…
chromová červeň
chromová červeň, chroman-oxid olovnatý, PbCrO4.PbO; užívá se ve výrobě oranžových až červených barviv.
chromová zeleň
chromová zeleň, oxid chromitý; používá se k výr. značně stálých zelených nátěrových hmot.
chromová žluť
chromová žluť, chroman olovnatý PbCrO4; používá se jako minerální pigment s vysokou krycí schopností do nátěrových…
