Abecední rejstřík: amon…

Amón

Amón, eg. bůh slunce, tvořivé síly a plodnosti kladený Řeky a Římany na úroveň Dia; pův. ochránce m. Wésetu (Théb),…
amonal

amonal [řec.], trhavina obsahující hliníkový prach, obvykle ve směsi s dusičnanem amonným a tritolem.
amoniak

amoniak [-ny-, řec.], NH₃, triviální název čpavek - nejjednodušší slouč. dusíku s vodíkem, bezbarvý plyn…
amoniakáty

amoniakáty [-ny-, lat.< řec.], koordinační slouč. zpravidla přechodných kovů s amoniakem jako ligandem, například…
amonifikace

amonifikace [-ny-, řec. + lat.], uvolnění amoniových iontů při bakteriálním rozkladu org. látek obsahujících aminové…
amonit

amonit [-nyt, řec.], trhavina, obvykle práškovitá, obsahující dusičnan amonný a aromatické nitrolátky, např. tritol.…
amoniti

amoniti [-ny-, řec.], Ammonoidea, vymřelí hlavonožci s vápnitou, různě velkou (4-255 cm) schránkou, obvykle…
amonizace

amonizace [-ny-, řec.] 1. hydrobiol. přidávání amoniaku nebo roztoku jeho solí k některým látkám, např.…
amonné soli

amonné soli [řec.], tuhé kryst. látky složené z kationtu amonného a kyselinového aniontu. Připravují se zaváděním…
Amontons

Amontons [-ton] Guillaume, 31. 8. 1663-l l. 10. 1705, fr. zeměměřič, stavitel a fyzik. Zabýval se zlepšováním…

Top Ten