Abecední rejstřík: emi…

Hesla 1 - 27 z 27 nalezených

  • Emi Koussi

    Emi Koussi, trachytová vyhaslá sopka v Cadu v jv. Tibesti, 3 415 m n.m. Kráter je hluboký až 1 200 m.

  • emigrace

    emigrace [lat.] vystěhovalectví; nucené nebo dobrovolné přesídlení jedince nebo skupiny lidí z vlasti do jiné země…

  • emigrant

    emigrant, vyhnanec, vystěhovalec, osoba, která opustila zemi, ve které žila, měla její státní příslušnost. Je chápán…

  • emil

    emil [podle it. kr. Emilia-Romagna], emilian - mořský stupeň čtvrtohor ve středozemní oblasti. Stářím odpovídá stř.-st.…

  • Emilia

    Emilia [emílja], hist. území v sev. Itálii, součást kraje E. - Romagna. Jméno podle silnice via Aemilia (mezi Rimini…

  • Emilia-Romagna

    Emilia-Romagna [emílja -ňa], kr. v Itálii na J od dolního Pádu; 22 123 km2, 3,94 mil. obyv. (1981), kr.m. Bologna.…

  • Emin Hovseph

    Emin Hovseph, 1726 - 2. 8. 1809, představitel arménského nár. osvob. hnutí. Stoupenec vytvoření arménsko-gruzínského…

  • Emin Mehmed

    Emin Mehmed, 1869-1944, turecký básník. Pracoval jako úředník v Istanbulu, po rev. 1908 místodržící v provinciích.…

  • Emin paša

    Emin paša Mehmed, 28. 3. 1840 až 23. 10. 1892 (zavražděn), vl.jm. Eduard Schnitzer, něm. lékař a cestovatel.…

  • Eminence

    Eminence [lat.], čestný titul kardinálů.

  • eminentní

    eminentní [lat.], význačný, mimořádný, obzvláštní (význam, zájem). Odtud přísl. eminentně - mimořádně, význačně…

  • emír

    emír [arab. kníže], v arab. zemích titul nezávislých kmenových náčelníků, vysokých úředníků aj.; vládce emírátu.…

  • emírát

    emírát [arab.], územní a správní celek v čele s emírem v arab. státech sev. Afriky a Blízkého vých. (hist. i ve…

  • emisar

    emisar [lat.], vyslanec, člověk vyslaný se zvl. posláním, zpravidla tajným; agent, zvěd.

  • emise akustických vln

    emise akustických vln, metoda pro kontrolu jakosti materiálu a konstrukce, při níž jsou napěťové vlny v materiálu…

  • emise elektronů

    emise elektronů, výstup elektronů z povrchu pevných látek a kapalin, v užšim smyslu z povrchu kovů. Uniku volných…

  • emise obecně

    emise [lat.] 1. vysílání, vydávání; 2. fyz. proces vysílání částic (záření) látkou; nejčastěji…

  • emise škodlivin

    emise škodlivin, vypouštění škodlivých znečišťujících látek ze zdroje do ovzduší. Oxidy dusíku vznikají při…

  • emisivita

    emisivita [lat.], fyz . e. teplotního zářiče, podíl intenzity vyzařování teplotního zářiče a vyzařování…

  • emisní banka

    viz banka emisní

  • emisní čáry

    emisní čáry, spektrální čáry odpovídající emisi kvanta elmag. záření; na spojitém pozadí spektra jsou světlejší.…

  • emisní oblast

    emisní oblast, oblast mezihvězdné hmoty, v jejímž spektru jsou emisní čáry charakteristické pro zářící mezihvězdný…

  • emisní počítačová tomografie

    viz pozitronová tomografie

  • emisní spektrum

    emisní spektrum, 1. fyz. pův. spektrum elmag. záření vyzářené excitovaným zářičem; přeneseně energetické…

  • emitor

    emitor [lat.], elektroda tranzistoru.

  • emitovat

    emitovat, tech. a odb. činit, provádět emisi. Např. emitovat (vydávat) nové akcie, nové peníze, novou…

  • emitron

    emitron [-ón, lat.], televizní snímací elektronka. Zlepšený typ ortikonu. V.t. televize; televizní kamera.