Abecední rejstřík: heli…
Hesla 1 - 30 z 41 nalezených
heliakický východ
heliakický východ, den, kdy lze poprvé během roku spatřit danou hvězdu před východem Slunce na ranní obloze. Podle…
heliakický západ
heliakický západ, den, kdy lze naposled během roku spatřit danou hvězdu po západu Slunce na večerní obloze. Znovu se…
Heliand
Heliand, starosaský epos o životě Kristově, zpracovaný 822-840 v Sasku neznámým autorem ve formě germ. hrdinského…
Heliconia
Heliconia [-kony-, řec.], rod jednoděložných rostlin z čeledi banánovníkovitých. Známo 150 druhů z trop. a subtrop.…
helikón
helikón [řec.], hud. nástroj dechový nátrubkový (skupina dechové nástroje žesťové); nejmohutnější nástroj, 6…
helikoplán
helikoplán [řec. + lat.], letadlo provedené jako kombinace vrtulníku a letounu s pevnou nosnou plochou.
helikoptéra
viz vrtulník
heling
heling [něm.], lodní výtah - zařízení v loděnici, mírně skloněná plocha s dolní částí pod vodní hladinou; slouží…
helio-
helio- [řec.], první část složených cizích slov znamenající slunce, sluneční (heliocentrismus).
heliocentrická dráha
heliocentrická dráha, dráha nebeského tělesa (planety, komety, meziplanetární sondy) vzhledem ke středu Slunce.
heliocentrická poloha
heliocentrická poloha, poloha nebeského tělesa vzhledem ke středu Slunce; lze ji vypočítat pro libovolný čas ze známých…
heliocentrická rychlost
heliocentrická rychlost, rychlost nebeského tělesa vzhledem ke Slunci.
heliocentrická soustava
heliocentrická soustava, heliocentrismus - svět. soustava, jejíž střed je totožný se středem Slunce. Podle Koperníkovy…
heliocentrické souřadnice
heliocentrické souřadnice, souřadnicový systém se středem ve Slunci. Slouží k výpočtu drah těles (komet, planetek)…
heliocentrický
heliocentrický, vztažený na střed Slunce.
heliodor
heliodor [řec.], vzácná žlutá až žlutozelená drahokamová odrůda berylu, tzv. zlatý beryl. V ČR byl nalezen v píseckých…
Héliodóros z Emessy
Héliodóros z Emessy, asi 3.st., řec. spisovatel; autor erotického románu Příběhy aithiopské o dvojici milenců,…
helioenergetika
viz heliotechnika
heliofilní
heliofilní [řec.], slunomilný, světlomilný - organismy, které žijí na plně osvětlených, nezastíněných místech,…
heliofobní
heliofobní [řec.], stínomilný - organismy rostoucí na zastíněných místech, např. rostliny rostoucí v hlubokých…
Héliogabalos
viz Elagabalus
heliogeofyzika
heliogeofyzika [řec.], styčný obor astr. a geof. zabývající se vlivy Slunce na Zemi (geomagn. bouřemi, polárními zářemi,…
heliograf
viz slunoměr
heliografické souřadnice
heliografické souřadnice, souřadnicový systém na povrchu Slunce. Obsahuje heliografickou šířku, měřenou od slunečního…
heliogravura
heliogravura [-ú-, řec. + fr.], fotogravura - tech. ručního tisku z hloubky, vynalezená 1878-79 K. V. Klíčem. Místo…
heliometr
heliometr [řec.], dříve používaný dalekohled s příčně rozpůleným objektivem k přesnému měření průměru slunečního…
Héliopolis
Héliopolis, staroeg. m. On - kultovní centrum boha slunce Ré (nedaleko Káhiry). V.t. Baalbek.
Hélios
Hélios, rec . mytol . bůh slunce, uctívaný v celém ant. Řecku (zejm. na Rhodu), později i v Římě. Často…
heliosféra
heliosféra [řec.], vrstva zemské ionosféry, ve které převažují atomy a ionty helia s hustotou kolem 1010…
helioskopický okulár
helioskopický okulár, helioskop - okulár dalekohledu, který umožňuje přímé pozorování fotosféry. K zeslabení světla…
