Abecední rejstřík: ik…

Hesla 1 - 27 z 27 nalezených

  • ikai

    ikai [jap.], hierarchie úředníků z řad dvorské šlechty u jap. císařského dvora; zavedena 702 podle čín. vzoru,…

  • Ikaria

    Ikaria, Nikaria - ostrov v Řecku v Egejském moři záp. od Samosu; 225 km2, 10 000 obyv. (1971). Hornatý (1 042 m…

  • Ikaros

    Ikaros, řec. mytol. - syn myt. řec. sochaře, stavitele, vynálezce Daidalosa [daj-], který zahynul během letu s…

  • ikat

    ikat [malajština], způsob barvení textilu. Vzor se předem nanáší na vlákno, z něhož má být látka teprve utkána;…

  • Ikbál

    Ikbál Muhammad, 22. 2. 1873 - 2l . 4. 1938, ind. básník, myslitel a veř. činitel. Psal urdsky, persky a anglicky,…

  • ikebana

    ikebana [jap.], jap. způsob aranžování květin jako součást úpravy interiéru; má dlouhou tradici a mystický, náb.…

  • Ikeda Hajato

    Ikeda Hajato, 3. 12. 1899 - 13. 8. 1965, jap. politik; 1960-64 předseda vlády.

  • Ikeda město

    Ikeda, město v Japonsku na Honšú; 100 300 obyv. (1975). Prům. textilní. Obytné m. pro Osaku-Kobe.

  • IKEM

    IKEM, Institut klin. a exper. medicíny, od r. 1971 sloučením 6 výzk. ústavů v areálu Thomayerovy nem. v Praze - Krči…

  • Ikere-Ekiti

    Ikere-Ekiti, lkerre - m. v jz. Nigérii v členském státě Oyo; 145 000 obyv. (1975). Prům. potravinářský. Zeměd. středisko…

  • Ikkó

    Ikkó, jap. buddhistická sekta zal. 1224. V 15.-16.st. iniciátorka řady rolnických povstání; její komunity byly v některých…

  • ikona

    ikona [rus.< řec.], mal. nebo reliéfní zobrazení Krista, bohorodičky a svatých, užívané v oblasti východokř. církví;…

  • ikonický model prostředí

    ikonický model prostředí, teorie počítačů vnitřní reprezentace prostředí v počítačových systémech kyb.,…

  • Ikonion

    viz Konyjský sultanát

  • ikono-

    ikono- [řec.], první část složených cizích slov znamenající obraz, ikona (ikonografie).

  • ikonodulové

    ikonodulové [řec.], zastánci uctívání ikon, ctitelé svatých obrazů. Opak ikonoklasté.

  • ikonografie

    ikonografie, deskriptivní uměleckohist. metoda zal. na seskupování výtv. památek podle popisu a klasifikace jejich tematicko-obsahové…

  • ikonoklasmus

    ikonoklasmus [-zm-], obrazoborectví náb.-polit. hnutí v 8.-9.st. v Byzanci namířené proti pozemkovému vlastnictví a…

  • ikonoklasté

    ikonoklasté [řec.], obrazoborci, odpůrci kultu svatých obrazů. Opak ikonodulové. V.t. ikonoklasmus.

  • ikonologie

    ikonologie, uměleckohist. metoda interpretace um. díla ve všech významových vrstvách (hist., polit., alegorické, morální,…

  • ikonoskop

    ikonoskop [řec.], televizní tech. snímací elektronka s akumulačním účinkem, založeném na využití vnějšího…

  • ikonostas

    ikonostas [řec.]. stěna s průchody oddělující v pravoslavných chrámech apsidu od lodi; na i. jsou podle závazného…

  • ikosaedr

    viz dvacetistěn

  • ikta

    ikta [arab.], forma dočasné feud. držby v islámských zemích, opravňující leníka k pobírání renty z přídělu…

  • ikterus

    ikterus, zežloutnutí, žlutavé zabarvení např. očního bělma, kůže a sliznic, projev infekční žloutenky (hepatitidy).…

  • Iktínos

    Iktínos [-tý-], řec. architekt činný v 2.pol. 5.st. př.n.l.; s Kallikratem autor Parthenónu, telestéria v Eleusíně…

  • iktus

    iktus [lat.] 1. úder; 2. neurologie ictus apoplecticus cerebri - náhlá cévní mozková příhoda (apoplexie);…