Abecední rejstřík: kano…
Hesla 1 - 24 z 24 nalezených
Kanó Eitoku
Kanó Eitoku , 1543-1590, jap. malíř školy Kanó; jeden z nejvýzn. umělců doby Momojama. Mal. vyškolen u svého…
Kanó Masanobu
Kanó Masanobu , 1434-1530, jap. malíř období Muromači, zakl. mal. školy Kanó; otec Motonobua K. 148l se stal…
Kano město
Kano, m. v sev. Nigérii, hl.m. stejnojmenného členského státu, 507 m n.m.; 399 000 obyv. (1975). Průmysl energetiky,…
Kanó Micunobu
Kanó Micunobu . 1561-1565 až 1602-1608, jap. malíř školy Kanó; syn a žák Eitoka K. Pracoval pro Tojotomi Hidejošiho;…
Kanó Motonobu
Kanó Motonobu , 1476-1559, jap. malíř doby Muromači; syn Masanobua K. po němž zdědil úřad oficiálního malíře…
Kanó Sanraku
Kanó Sanraku , 1559-1635, jap. malíř doby Momojama a rané doby Edo, rozený Kimura Micujori; s Micunobuem K. stál…
Kano stát
Kano, členský stát v severní Nigérii; 43 071 km2, 10,92 mil. obyvatel (1979), adm. středisko Kano.
kánoe
kánoe [canoe, angl.< indiánské jaz.], též hov. kánoj - 1. lehký indiánský člun poháněný pádlem; dřevěná…
kanoistika
kanoistika [-ty-, angl.], vodní sport prováděný na lodích poháněných pádly (kánoe, kajaky, pramice). Provádí se…
Kanoldt
Kanoldt [-lt] Alexander , 29. 9. 1881 až 24. 1. 1939, něm. malíř ovlivněný kubismem a konstruktivismem; hl. představitel…
kanón dělo
kanón [něm.< it.], druh děla s dlouhou, pevnou hlavní se silnými stěnami, s plochou, poměrně málo zakřivenou dráhou…
kánon obecně
kánon [lat.< řec.] 1. pevně stanovené pravidlo, norma; souhrn směrnic; 2. církví uzák. pravidlo, dogma…
kaňon údolí
kaňon [špan.], mladé úzké údolí s příkrými až svislými svahy, hl. v propustných, vodorovně uložených a svisle…
kanonáda
kanonáda [fr.], kdysi krátké velkokaliberní dělo s menším dostřelem, ničíci dřevěnou konstrukci tehdejších lodí.…
kanonické právo
kanonické právo [-ny-], systém pravidel, předpisů, dogmat (kánonů), jimiž se řídila a řídí výlučně kat. církev…
kanonický soubor
kanonický soubor, Gibbsův kanonický soubor - myšlený soubor strukturálně stejných makroskopických systémů, mající…
kanonie
kanonie [-ny-, lat.], sídlo řeholních kanovníků a některých křižovníků. Byly budovány podle zákl. monastického…
kanonizace
kanonizace [-ny-, lat.], v kat. církvi prohlášení za svatého, svatořečení.
kanónová houfnice
kanónová houfnice, druh děla spojující výhodné vlastnosti kanónu a houfnice s velkým dostřelem a možností ploché…
kánonový list
kánonový list, v knižní malbě zobrazení ukřižovaného Krista, obvykle s Marií a Janem Evangelistou, často celostranné,…
kánony Millovy
kánony Millovy, log . induktivní metody pro zkoumání kauzálních vztahů : a) m etoda sh ody : jediná společná…
kanopa
kanopa [podle staroeg. m. Kanopos], urna zoomorfního nebo antropomorfního tvaru sloužící k ukládání vnitřností balzamovaných…
Kanovičius
Kanovičius Grigorijus , *18. 6. 1929, litevský sov. básník, prozaik, dramatik, film. scenárista; část jeho děl…
Kanovník vyšehradský
Kanovník vyšehradský, č. anonymní kronikář pol.12.st.; jeden z tzv. pokračovatelů Kosmových. Analistickou formou…