Abecední rejstřík: ost…
Hesla 1 - 30 z 141 nalezených
Osťaci
viz Chantové
Ostade Isaak
Ostade Isaak van, 2. 6. 1621 - 16. 10. 1649, hol. malíř; bratr Adriaena van O. Vyšel ze selského žánru, který…
Ostaijen
Ostaijen [ostájen] Paul van, 22. 2. 1896 až 17. 3. 1928, vlámský spisovatel; expresionista. Uvedl do poezie civilisticky…
ostálka
viz cínie
ostarčina
ostarčina, kůže z telete, které kromě mléka přijímalo i rostl. potravu. Kůže je horší kvality.
Ostaš hora
Ostaš, h. v ČR, uprostřed Broumovské vrchoviny, sz. od Police nad Metují; 700 m n.m. Zalesněný stolový vrch z kvádrových…
Ostaš Jiří
Ostaš Jiří , *17. 4. 1927, vl.jm. Zdeněk Sláma, č. básník; melodickým veršem ztvárňuje zejm. motivy domova…
ostatky svatých
viz relikvie
ostecyt
ostecyt [řec.], osteocytus - diferencovaná kostní buňka, akt. se účastnící uvolňování minerálních látek…
osteitida
osteitida [-tý-, řec.], osteitis - zánětlivé onemocnění kostí infekční etiologie.
osten
osten, 1. bot. aculeus - tvrdý pichlavý výrůstek z pokožky nebo z podpokožkových vrstev, např.…
ostencovití
ostencovití, Balistidae - čeleď pestře zbarvených ryb z řádu čtverzubců. Známo přes 30 druhů. Žijí v teplých…
Ostende
Ostende, vlámsky Oostende - přístavní m. v záp. Belgii v provincii Záp. Flandry u Sev. moře; 68 065 obyv. (2003 úřední…
ostění
ostění, obložení zdí kolem oken a dveří dřevem, obkládačkami a podobným materiálem. V.t. špaleta.
ostensorium
viz monstrance
ostentativně
ostentativně, [-ty-] okázale, (záměrně) nápadně, vyzývavě.
ostentativní
ostentativní, [-ty-, řidč. -tý-] vyzývavý, okázalý, nápadný.
ostentativnost
ostentativnost, [-ty-, řidč. -tý-] okázalost, vyzývavost.
ostenzívní definice
ostenzívní definice, deiktická definice - log . empirický způsob definování pojmů ukázáním na příslušný…
osteo-
osteo- [řec.], první část složených slov značící vztah ke kostem (osteoporóza).
osteoartróza
osteoartróza, osteoarthrosis někdy též osteoartritida - degenerativní onemocnění kloubu charakterizované spotřebováním…
osteokoly
osteokoly [řec.], bělavě zbarvené žilkovité novotvary vyskytující v uloženinách vápnitých spraší. O. vznikají…
Osteolepis
Osteolepis, rod vymřelých lalokoploutvých sladkovodních ryb, dlouhých kolem 25 cm, se štíhlým tělem. Z devonu v Eurasii…
osteologie
osteologie [řec.], osteologia - nauka o kostech.
osteomalacie
osteomalacie, osteomalacia , měknutí kostí - snížení obsahu minerálních látek (zejm. vápníku) v kosti.
osteometrie
osteometrie, metoda měření lidských nebo zvířecích kostí; uplatňuje se hl. v hist. a prehist. antr. a v zoologii.…
osteomyelitida
osteomyelitida [-tý-], osteomyelitis - zánětlivé onemocnění kostní dřeně. Je charakteristické tvorbou hnisu,…
osteoporóza
osteoporóza [řec.], osteoporosis - prořídnutí kostí, typ kostní atrofie; kosti ztrácejí svou pevnost a snadno…
Osteostraci
Osteostraci [-cí, řec.], řád vymřelých pancéřnatých bezčelistných menších obratlovců s tělem rybovitého tvaru…
osteosyntéza
osteosyntéza, osteosynthesis - spojování úlomků kostí operační cestou. Užívají se např. hřeby, šrouby,…
