Abecední rejstřík: peri…

Hesla 1 - 30 z 84 nalezených

  • Peri Jacopo

    Peri Jacopo , 20. 8. 1561 - 12. 8. 1633, it. pěvec a skladatel; člen florentské cameraty, jeden z tvůrců nového…

  • peri-

    peri- [řec.], první část složených slov značící okolo, ze všech stran, blízko (periférie); v chemii peri

  • periakt

    periakt [řec.], součást ant. řec. dekorace; trojboké stroje umístěné u postranních vchodů. Měly tři dřevěné…

  • Periandros

    Periandros, korintský tyran asi 627 až 585 nebo 584 př.n.l.; syn a nástupce Kypselův. Za jeho vlády dosáhl Korint značného…

  • periant

    periant [řec.] a) obal samičích pohlavních orgánů játrovek, vzniklý srůstem prvého páru obalných lístků; b) květní…

  • periastron

    periastron [řec.], bod na dráze jedné složky dvojhvězdy, kdy obě tělesa jsou k sobě nejblíže.

  • periblém

    periblém [řec.], periblema - primární meristém, z něhož se vyvíjí prvotní kůra stonku rostlin.

  • peribolos

    peribolos [řec.], pův. zeď ohrazující řec. posvátný okrsek (temenos) s chrámy a jinými veř. budovami; později označení…

  • pericentrum

    pericentrum, bod na dráze např. hvězdy, planety, družice, ve kterém je ústřednímu tělesu nejblíže (perigeum, pet.ihélium,…

  • periculum in mora

    periculum in mora [-ríku- -rá, lat.], nebezpečí z prodlení (podle výroku Liviova) - stav, kdy pouze okamžité jednání…

  • pericykl

    pericykl, jedna nebo více řad buněk parenchymatického pletiva mezi endodermis a vodivým pletivem v kořenu rostlin, popř.…

  • periderm

    periderm [řec.], peridermis , periderma druhotné krycí pletivo rostlin, soubor rostl. pletiv, která se vytvořila…

  • peridie

    peridie [-ídy-, řec.], okrovka - obal plodnice břichatkovitých hub. Peridie vnitřní se nazývá endoperidie, p. vnější…

  • Peridinium

    Peridinium [-dýny-], rod bičíkovců ze skupiny obrněnek. Pancíř je složen z četných destiček. Známo přes 200 druhů.…

  • peridot

    viz olivín

  • peridotit

    peridotit [-tyt, řec.], ultrabazická bezživcová hornina, obsahující olivín (až 50 %), pyroxeny, amfiboly, biotit, rudné…

  • periférie

    periférie [řec.], okrajová část města, předměstí; okrajová, vedlejší část, oblast obecně.

  • periferní nervstvo

    periferní nervstvo, obvodové nervstvo - část nervů spojujících CNS s tělesnými orgány. Dělí se na nervy mozkomíšní…

  • periferní oslnění

    periferní oslnění, okrajové oslnění oslnění, jehož zdroj je mimo oblast foveálního (nejostřejšího) vidění.

  • perifráze

    perifráze, druh tropu; opis, nahrazení přímého pojmenování složitějším výrazem. Např.: Kdo v zlaté struny…

  • perifyton

    perifyton [řec.], společenstvo řas rostoucích na předmětech ponořených ve vodě.

  • perigalaktikum

    perigalaktikum [-ty-, řec.], bod na dráze hvězdy v okamžiku, kdy je tato hvězda nejblíže středu galaxie.

  • perigeum

    viz přízemí

  • periglaciální fauna

    periglaciální fauna, soubor živočichů obývajících území v předledovcové oblasti; zoogeografické centrum vzniku…

  • periglaciální jevy

    periglaciální jevy, hl. půdní tvary a jevy vzniklé vlivem drsného podnebí v předpolí kontinentálního ledovce; např.…

  • perigon

    viz okvětí

  • Périgord

    Périgord [pe-gór], hist. území v již. Francii. Ve starověku osídleno kelt. Petrokory, v l.st. př.n.l. podmaněno Římany.…

  • Périgueux

    Périgueux [pe-ge], m. v již. Francii v kr. Aquitaine, středisko dpt. Dordogne; 35 400 obyvatel (1982). Průmysl stroj.,…

  • perihélium

    viz přísluní

  • perihelová vzdálenost

    perihelová vzdálenost, zn. q , jeden z elementů dráhy; vzdálenost perihelu dráhy nebeského tělesa od Slunce.