Abecední rejstřík: pn…
Hesla 1 - 28 z 28 nalezených
pneumatická doprava
pneumatická doprava [-ty-], dop. tuhých hmot různého zrnění proudem vzduchu v potrubí: a) podtlaková, materiál se…
pneumatické čidlo
pneumatické čidlo, zařízení pro sledování mech. pohybu jiných přístrojů. Kontroluje se změna pneumatického tlaku…
pneumatické kladivo
pneumatické kladivo, ruční nástroj k sekání, nýtování a pěchování. Vl. kladivo koná přímočarý vratný pohyb.…
pneumatické měřicí přístroje
pneumatické měřicí přístroje, přístroje k přesnému měření malých změn geom. veličin, založené na důsledcích…
pneumatické zařízení
pneumatické zařízení, stroj, popř. přístroj využívající pneumatickou energii. Podle způsobu práce se dělí na…
pneumatický akumulátor
pneumatický akumulátor, akumulátor energie pro různé hydraulické okruhy, ve kterém je pružicím médiem tlakový plyn.…
pneumatický buchar
pneumatický buchar, tvářecí stroj určený pro volné kování malých a stř. výkovků. Beran se zvedá a urychluje tlakovým…
pneumatický mechanismus
pneumatický mechanismus, mechanismus využívající ke konání mech. práce pneumatickou energii, tj. energii tlakového…
pneumatický motor
pneumatický motor, zařízení měnící energii tlakového vzduchu v mech. práci. P. m. je objemový nebo lopatkový rotační.…
pneumatika
pneumatika [-ty-, řec.], dutá pryžová obruč kol silničních vozidel, naplněná stlačeným vzduchem k tlumení nárazů…
pneumatofor
pneumatofor [řec.], dýchací adventivní kořen rostlin rostoucích v trvale zamokřených půdách, vyrůstající nad povrch…
pneumatolýza
pneumatolýza [řec.], miner. proces vzniku minerálů, při němž se uplatnily především plynné složky pronikající…
pneumo-
pneumo- [řec.], první část složených slov značící vztah k plícím (pneumonie).
Pneumococcus
Pneumococcus [-kok-, řec.], pneumokok - st., dnes již nepoužívané ozn. pro Streptococcus pneumoniae - streptokok…
Pneumocystis
Pneumocystis [-tys, řec.], rod parazitických prvoků nejasného systematického postavení. Jediný druh Pneumocystis…
pneumocystóza
pneumocystóza [řec.], parazitární plicní onemocnění člověka působené prvokem Pneumocystis carinii. Prvok…
pneumocyty
pneumocyty [řec.], pneumocyti - ploché epitelové buňky ve stěně plicního váčku (aleveolu), tvořící tzv.…
pneumoencefalografie
pneumoencefalografie, speciální rentgenologická vyšetřovací metoda nitrolebních mozkových (likvorových) cest, tj.…
pneumohelmintóza
viz plicní červivost
pneumokok
viz Pneumococcus
pneumokonióza
viz zaprášení plic
pneumologie
pneumologie, lék. vědní disciplína, jeden z podoborů vnitřního lék. zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením…
pneumomediastinum
pneumomediastinum [-dy-stý-], speciální rentgenologická vyšetřovací metoda zobrazující orgány mezihrudí pomocí…
pneumonie
pneumonie [-ny-, řec.], pneumonia, hovorově zápal plic - zánětlivé onemocnění plic: a) p. krupózní, zvaná…
pneumoretroperitoneum
pneumoretroperitoneum, lék. - též pneumoperitoneum - speciální rentgenologická vyšetřovací metoda zobrazující…
pneumotachograf
pneumotachograf, přístroj pro měření rychlosti vdechovaného a vydechovaného plynu. Používá se např. při funkčním…
pneumotorax
pneumotorax [řec.], pneumothorax přítomnost vzduchu v dutině pohrudniční mezi nástěnnou pohrudnicí a plící.…
pnutí
pnutí, napětí působící v tělese, i když není zatíženo vnějšími silami. Vzniká nerovnoměrným chladnutím a…