Abecední rejstřík: pyro…

• pyro-

  pyro- [řec.], první část složených slov značící vztah k ohni nebo k žáru (pyrofagie - polykání ohně).

• pyroceram

  pyroceram [řec.], obchodní název pro amer. typ keramického skla.

• pyroelektrický krystal

  pyroelektrický krystal, diel. krystal vykazující pyroel. vlastnosti. Nemá střed symetrie a má polární osu. Např.:…

• pyroelektřina

  pyroelektřina, změna el. polarizace způsobená změnou teploty v diel. krystalech bez středu symetrie a s polární osou.…

• pyroferal

  pyroferal [řec. + lat.], karbidická, žárovzdorná litina legovaná 28-30 % Al a obsahující asi 1,2 % C. Odolná proti…

• pyrofyllit

  pyrofyllit [řec.], perleťově bílý, někdy nažloutlý i nazelenalý štěpný nerost, křemičitan hlinitý, obsahující…

• pyrofyt

  pyrofyt [řec.], rostlina podporovaná ve svém rozšíření požáry. P. se vyskytují např. v pravidelně vypalovaných…

• pyrogalol

  pyrogalol C₆H₃(H)₃, 1,2,3-trihydroxybenzen. Vyrábí se z galové kys. Používá se např. v analýze…

• pyrogeny

  pyrogeny [řec.], látky obvykle mikrobiálního pův., které po parenterálním vpravení do organismu vyvolávají horečnatou…

• pyrohroznová kyselina

  pyrohroznová kyselina, acidum pyruvicum, CH₃CCH, 2-oxopropionová kys., důl. meziprodukt metabolismu. V…

• pyrokatechin

  pyrokatechin [-ín, řec.], C₆H₄(OH)₂, orthodihydroxybenzen, bezbarvý krystalický prášek, rozpustný…

• pyrokatechol

  pyrokatechol, C₆H₄(OH)₂, 1,2-dihydroxybenzen, o-dihydroxybenzen, org. látka vznikající při…

• pyroklastické horniny

  pyroklastické horniny [-ty-], usazeniny vzniklé nahromaděním sypkého materiálu vyvrženého sopkami (sopečný popel,…

• pyrolýza

  pyrolýza [řec.] a) tepelný rozklad anorg. i org. látek; b) petrochem. proces při němž se tepelně štěpí (při 750…

• pyromanie

  pyromanie [řec.], psychická porucha charakterizovaná chorobnou touhou po zakládání požárů (žhářstvím). Odtud pyroman…

• pyrometalurgie

  pyrometalurgie, hut. výr. kovů z rud při vysokých teplotách. Potřebné teplo se přivádí dodaným palivem (které…

• pyrometr

  pyrometr, ardometr, žároměr - radiační teploměr určující např. teplotu nepřímo měřením elmag. záření vysílaného…

• pyromorfit

  pyromorfit [řec.], zelený nebo hnědý, většinou sloupcovitý šesterečný nerost, fosforečnan olovnatý, obsahující…

• Pyronema

  Pyronema [řec.], ohnivka - rod terčoplodých hub. Známo několik druhů. Pyronema omphalodea roste na lesních spáleništích…

• pyrop

  pyrop [řec.], český granát - ohnivě červený krychlový nerost ze skupiny granátů, křemičitan hořečnato-hlinitý;…

• pyropové štěrky

  pyropové štěrky, štěrky pleistocenního stáří obsahující pyrop, často polodrahokamové kvality (tzv. ceský granát).…

• pyrotechnika

  pyrotechnika [-ny-] 1. obor zabývající se výr. a použitím zápalných a výbušných směsi pro destrukční,…

• Pyrotheria

  Pyrotheria [-terija, řec.], .skupina vymřelých býložravých jihoamer. kopytníků, kteří se velikostí a jinými znaky…

• pýrovník

  pýrovník, Elvmus - rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. V ČR je pův. p. psi, Elymus caninus.…

• pyroxenit

  pyroxenit [-ny-, řec.], ultrabazická hlubinná hornina vyvřelá, obsahujíci hl. pyroxeny (různě zbarvené křemičitany…

• pyroxilin

  viz nitrocelulosa

• pyróza

  viz pálení žáhy