Abecední rejstřík: skle…
Hesla 1 - 30 z 30 nalezených
Sklenár Juraj
Sklenár Juraj, 28. 2. 1746 - 30. 1. 1790, sl. historik a pedagog. 1764-73 člen jezuitského řádu. Působil jako…
Sklenář Zdeněk
Sklenář Zdeněk, 1910-1986, č. malíř, grafik a ilustrátor, prof. VŠUP v Praze. Vycházel z pozdního kubismu,…
Sklenářová-Malá
Sklenářová-Malá Otýlie, 12. 12. 1844 Vídeň - 23. 2. 1912, č. herečka a div. pedagožka; do 1867 užívala svého…
Sklenčka
Sklenčka ta, *19. 12. 1919, č. herec; 1951-61 člen Ustředního div. čs. armády (nyní Div. na Vinohradech),…
Sklené Teplice
Sklené Teplice, lázeňské m. ve Stredosl. kr., okr. Žiar nad Hronom, v Štiavnických vrších; 524 obyv. (1980). Termální…
skleněná harmonika
skleněná harmonika, hud. nástroj, sestrojený 1763 B. Franklinem; tóny různé výšky vznikají třením prstů o okraje…
skleněná vlákna
skleněná vlákna, nekonečná vlákna tažená při 1 100-1 200 °C z roztavené skloviny jemnýmni otvory ve dně platinové…
skleník
skleník, speciální zahradnická stavba pro pěstování rostlin s možností regulace vegetačních faktorů. Od svého…
skleníkový jev
skleníkový jev, též skleníkový efekt - jev nastávající po průchodu slunečního záření sklem nebo atmosférou;…
sklenobýl
sklenobýl, Epipogium - rod jednoděložných rostlin z čeledi vstavačovitých. Nezelené parazitické rostliny. V…
skléra
viz bělima
sklereida
sklereida [-e-i-, řec.], kamenná buňka - rostl. buňka se ztlustlými stěnami uložená v pletivu jiných vlastností,…
sklerenchym
sklerenchym, sclerenchyma - druh pletiva rostlin tvořený ze silnostěnných buněk. Tvoří hl. mech. oporu orgánů…
skleritida
skleritida [-tý-, řec.], .scleritis - zánětlivé onemocnění ocní bělimy; při souc. postižení rohovky vzniká…
sklerity
sklerity [řec.], spikula. jehlice tělíska různého tvaru i velikosti buď anorg. (křemitá nebo vápenitá). nebo ze sponginu,…
sklero-
sklero- [řec.], první část složených slov s významem tvrdý, suchý (skleroskop, skleróza).
sklerocium
sklerocium [řec.], tvrdý útvar tvořený pevně spletenými hyfami, z něhož mohou vyrůstat plodnice nebo hyfy houby;…
sklerodermie
sklerodermie [řec.], sclerodermia - onemocnění kůže (a někdy i vnitřních orgánů) nejasné etiologie. Má formy…
sklerokarp
sklerokarp [řec.], sclerocarpium, kamenné oplodí - sklerenchymatické vrstvy oplodí, např. oríšek lísky nebo…
sklerom
sklerom [řec.], rinosklerom. rhinoscleroma - chronické infekční onemocnění sliznice nosu a dýchacích…
sklerometr
sklerometr [řec.], přístroj ke kvantitativnímu měření tvrdosti. Jeho diamantový nebo ocelový hrot, zatížený různě…
skleronomní soustava
skleronomní soustava, mech. soustava, mezi jejímiž prvky (hmotnými body) existují pouze skleronomní vazby.
skleronomní vazba
skleronomní vazba, vazba omezující pohyb systému hmotných bodů (mech. soustavy), která nezávisí na čase. V tomto…
skleroproteiny
skleroproteiny [-íny], skupina nerozpustných bilkovin s vláknitou strukturou, např. keratin a kolagen. S. jsou hlavní…
Skleros
Skleros Bardas, †991, byz. vojevůdce, představitel voj. aristokracie; švagr císaře Jana I. Cimiska. 970 odrazil…
skleroskop
skleroskop [řec.], přístroj k měření Shoreovy tvrdosti. Tělisko s diamantovým hrotem padá z určité výšky a odráží…
sklerotik
viz skleróza
sklerotiniózy
sklerotiniózy [řec.], sklerotiniové choroby - choroby rostlin působené houbami z rodu Sclerotinia. Projevují se…
skleróza
skleróza [řec.], sclerosis - chorobné ztvrdnutí tkáně. Je podmíněné zmnožením tuhého vaziva, které nahrazuje…
skleróza multiplex
